9 C 136/2023-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 2. 2023 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný byl v období od 6. 6. 2021 do 21. 9. 2021 vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], v období od 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021 vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], v období od 13. 11. 2020 do 23. 8. 2021 vlastníkem/provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno], která byla dle evidence v Centrálním registru vozidel vedená jako provozovaná, bez povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“). Žalobkyni tak dle § 4 odst. 1 POPV vznikl nárok na zaplacení příspěvku do [název garančního fondu] [anonymizována čtyři slova] žalovaným, a to za každý den porušení povinnosti pojištění vozidla podle § 1 odst. 2 POPV. Za uvedené období od 6. 6. 2021 do 21. 9. 2021 tedy dluží žalovaný příspěvek ve výši 5 076 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě ust. § 4 odst. 4 POPV, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ poplatek 300 Kč“), za období od 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021 dluží žalovaný příspěvek ve výši 4 875 Kč a poplatek 300 Kč a za období od 13. 11. 2020 do 23. 8. 2021 příspěvek ve výši 18 460 Kč a poplatek 300 Kč. Žalovanému byla žalobkyní vždy řádně odeslána písemná výzva k úhradě příspěvku ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy, a to přípisy odeslanými 11. 11. 2021, 3. 2. 2022, 24. 2. 2022 a doručenými dne 26. 11. 2022, 18. 2. 2022, 11. 3. 2022. Žalobkyně žalovaného dne 14. 9. 2022 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že provozovatelem vozidla [registrační značka] v období od 6. 6. 2021 do 21. 9. 2021 byl žalovaný. Dopisem ze dne 24. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného příspěvku, a to nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy, následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 1. 6. 2022, dne 25. 8. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému písemnou předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Provozovatelem vozidla [registrační značka] v období 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021 byl žalovaný. Dopisem ze dne 3. 2. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného příspěvku, a to nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy, následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 11. 5. 2022 a dále výzvou ze dne 8. 8. 2022 prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. Dne 6. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému písemnou předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Provozovatelem vozidla [registrační značka] v období od 13. 11. 2020 do 23. 8. 2021 byl žalovaný. Dopisem ze dne 11. 11. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného příspěvku, a to nejpozději do 60 dnů od doručení této výzvy, následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 16. 2. 2022 a 10. 6. 2022 a dne 8. 7. 2022 prostřednictvím [právnická osoba], která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje. Dne 14. 9. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému písemnou předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř. 5. Podle § 1 odst. 2 písmeno b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. 6. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 4 odst. 1 POPV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 písmeno a) POPV osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Podle § 4 odst. 2 písmeno b) POPV osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Podle § 4 odst. 5 POPV, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 9. Podle § 4 odst. 7 POPV, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 10. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobkyně dle § 4 odst. 3 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá za období od 6. 6. 2021 do 21. 9. 2021 částce 5 076 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (108) a částky 47 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., za období od 22. 9. 2021 do 5. 12. 2021 částce 4 875 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (75) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., za období od 13. 11. 2020 do 23. 8. 2021 částce 18 460 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (284) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl žalobkyní dopisy ze dne 24. 2. 2022, 3. 2. 2022, 11. 11. 2021 vyzván. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na náhradu úroků z prodlení, které jsou požadovány ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke splatnosti, a ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 173 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně.