9 C 213/2022-61 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 14. 6. 2022, doručeno soudu dne 15. 6. 2022, po žalovaných domáhala zaplacení částky 794 818 Kč s příslušenstvím, když návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vydlužitel dne [datum] uzavřel s žalobkyní jako zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce [číslo] [číslo]. Na straně ručitele vystupovala žalovaná. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 780 000 Kč jako dočasná finanční výpomoc ke krytí jeho finančních závazků. Zápůjčka byla poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku nejpozději do 15. 12. 2021 formou anuitních měsíčních splátek ve výši 23 377 Kč vždy k 15. dni v měsíci dle splátkového kalendáře, který je přílohou [číslo] smlouvy o zápůjčce. V případě prodlení s úhradou splátky dle splátkového kalendáře byl vedle řádného úroku ve výši 5 % p. a. z dlužné částky sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Žalovaná dne [datum] učinila ručitelské prohlášení, v tomto prohlásila, že uspokojí žalobkyni, jestliže žalovaný neuhradí řádně a včas vůči žalobkyni své dluhy vzniklé ze smlouvy o zápůjčce, a to do výše 1 000 000 Kč. Prohlášení ručitele je přílohou [číslo] smlouvy o zápůjčce. Žalovaný do dnešního dne uhradil pouze první dvě splátky, a to dne 14. 12. 2018 a 12. 2. 2019, a to i přes opakované výzvy k úhradě. 2. Podáním ze dne 30. 12. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu o částku 55 156 Kč zpět, neboť v žalobou uplatněné částce nedošlo k zohlednění dvou provedených plateb žalovaného ze dne 14. 12. 2018 a 12. 2. 2019. Dále tímto podáním upřesnila žalobou uplatněné příslušenství spočívající ve smluvním úroku ve výši 5 % p. a. z dlužné částky a úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Usnesením zdejšího soudu č. j. 9 C 213/2022 – 54 ze dne 10. 1. 2023 bylo řízení zastaveno co do částky 55 156 Kč a byla připuštěna změna žaloby spočívající v upřesnění příslušenství pohledávky. 3. Žalovaní se ve věci žádným způsobem nevyjádřili. 4. Při uvedené procesní pasivitě žalovaných, které rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a kteří v žádném směru nevyvraceli žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavili, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu nazvanou jako [smlouva o zápůjčce] [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo], na jejímž základě žalovanému poskytla dne [datum] částku 780 000 Kč bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], jak vyplynulo z hromadného příkazu k úhradě ze dne [datum] a z informace o odchozí platbě ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobkyni formou anuitních měsíčních splátek ve výši 23 377 Kč nejpozději do 15. 12. 2021. Ve smlouvě byly dohodnuty úroky z dlužné částky ve výši 5 % p. a. (ročně) a pro případ prodlení s úhradou splátky se vydlužitel zavázal platit i úroky z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Přílohou [číslo] smlouvy o zápůjčce je splátkový kalendář. Přílohou [číslo] smlouvy o zápůjčce je ručitelské prohlášení, kterým žalovaná prohlásila, že uspokojí dluh žalovaného, pokud on neuhradí řádně a včas své dluhy vůči žalobkyni, a to do celkové výše 1 000 000 Kč. Dále si žalobkyně a žalovaná v tomto ručitelském prohlášení ujednaly, že dojde-li po vydání tohoto ručitelského prohlášení k částečnému plnění ať již ze strany dlužníka či ručitele, snižuje se rozsah ručení ručitele. Na úhradu dluhu byly zaplaceny dvě splátky po 23 377 Kč, a to dne 14. 12. 2018 a 12. 2. 2019. Následně žalovaný ani žalovaná neuhradili ničeho, a to ani po zaslané upomínce ze dne 24. 1. 2020 a 5. 1. 2022. 5. Podle § 3 odst. 2 písm. d) a f) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že smlouvy mají být splněny a nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. 6. Podle § 2395 OZ, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2018 odst. 1 OZ kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. 8. Podle § 1970 OZ může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě provedeného dokazování dopěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru, na základě které se úvěrující (zde žalobkyně) zavázala, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (zde žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V rozsahu nesplnění povinnosti žalovaným se zavázala žalovaná tento dluh uhradit, a to až do částky 1 000 000 Kč, když současně bylo ujednáno, že dojde-li po vydání ručitelského prohlášení k částečnému plnění ať již ze strany dlužníka či ručitele, snižuje se rozsah ručení ručitele. V důsledku uhrazení dvou splátek po 23 377 Kč (dne 14. 12. 2018 a 12. 2. 2019) se tak snížil rozsah ručení žalované o částku 46 754 Kč, tj. žalovaná ručí v rozsahu až do částky 953 246 Kč. Žalobkyně svou povinnost poskytnout peněžní prostředky splnila dne [datum]. Žalovaný ani žalovaná však svých povinnosti nedostáli, na uhrazení dluhu poskytli toliko 2 splátky v celkové výši 46 754 Kč. Dle právní literatury a judikatury platí, že i když je ručitel zavázán stejně jako dlužník (pokud nebylo ujednáno nic jiného), nejde o jejich solidární závazek. Soudem nelze vyslovit jejich povinnost zaplatit dluh společně a nerozdílně. Oba jsou povinni plnit věřiteli totéž plnění (i když není vyloučeno, že ručitel v menším rozsahu), každý však z jiného právního důvodu. Platební povinnost dlužníka a ručitele se váže k téže pohledávce věřitele (k celému dluhu, pokud jsou oba zavázáni ve stejném rozsahu) a plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého. Mají však postavení samostatných dlužníků. 10. V uvedené věci tak dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když rozhodl, že žalovaný a žalovaná jsou povinni zaplatit žalobkyni žalovanou částku v rozsahu po částečném zpětvzetí, a to společně s příslušenstvím spočívajícím ve smluvním úroku ve výši 5 % ročně z dlužné částky a z úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, s tím, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká povinnost plnit dalším žalovaným a s tím, že vůči žalované 2. tato částka nesmí překročit částku 953 246 Kč. 11. Řízení bylo částečně zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby žalobkyní, když důvod zpětvzetí byl zcela na straně žalobkyně (bez tvrzeného ani zjištěného důvodu na straně žalovaných), v tomto rozsahu tak svědčí úspěch ve sporu žalovaným, oproti vyhovění ve zbývající žalované částce včetně příslušenství, což svědčí ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, proto soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v 93 % a žalovaní v 7 %, žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 86 %, soud tudíž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalovanými ve výši 83 044 Kč, tj. 86 % z částky 96 563 Kč, tj. z nákladů skládajících se ze soudního poplatku 39 741 Kč dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby počítáno z tarifní hodnoty 794 818 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) po 11 500 Kč dle § 7 AT a za 1 úkon právní služby počítáno z tarifní hodnoty 739 662 Kč (účast na jednání) po 11 260 Kč dle § 7 AT, ze 4 náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT). Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 46 960 Kč ve výši 9 862 Kč, s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení mají žalovaní dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně s tím, že v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká povinnost plnit dalším žalovaným.