11 C 528/2023-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, když žalovaný dle žalobkyně provozoval v období od 9. 9. 2022 do 15. 2. 2023 vozidlo reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3, aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit příspěvek ve výši 14 880 Kč a dále poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, obojí se splatností odvozenou od zaslaných výzev.Ve věci byla současně se žalobou žalovanému z důvodu absence reakce na předchozí výzvu soudu dne 19. 2. 2023 doručena výzva k vyjádření dle ustanovení § 114b občanského soudního řádu s tím, aby se žalovaný ve věci samé písemně vyjádřil ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy. Současně byl žalovaný v této výzvě poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který byl proti němu žalobou uplatněn, uznává a na základě toho soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. Žalovaný se ve stanovené lhůtě žádným způsobem nevyjádřil, tudíž soudu nezbylo než rozhodnout podle ustanovení § 114b odst. 5 ve spojení s ustanovením § 153a odst. 3 občanského soudního řádu.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 600 Kč podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 168 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně. Předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně nelze považovat za účelný úkon v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím opakovaně vyzývala žalovaného sama žalobkyně v rámci jejích upomínek (tj. po samotné výzvě k zaplacení poplatku následují vždy ještě přinejmenším dvě upomínky samotné žalobkyně s upozorněním na možnost uplatnění nároku před soudem). Již předchozími upomínkami tak lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání dalších výzev představuje pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení, neboť již po první bezvýsledné výzvě je zřejmé, že žalovaný dobrovolně plnit nehodlá. K ustanovení § 142a občanského soudního řádu dlužno doplnit, že toto ustanovení bylo včleněno do českého právního řádu zákonem č. 396/2012 Sb., přičemž jím byla sledována mj. ochrana majetkových zájmů dlužníků (žalovaných) před neúčelným navyšováním nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 5 Cmo 368/2013), k němuž mělo docházet v době před uvedenou novelou. Nelze tudíž dle názoru nalézacího soudu aplikovat ustanovení § 142a občanského soudního řádu způsobem, v jehož důsledku by dlužník měl na nákladech řízení hradit částku vyšší, než by hradil před jeho přijetím.