12 C 66/2024-14 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně podala žalobu s odůvodněním, že jako provozovatel distribuční soustavy na základě smlouvy o distribuci plynu uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem zajišťuje distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. V případě ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem dochází v případě pokračování odběru plynu na odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu ke škodě žalobkyně jako distributora. Z důvodu neplnění platebních povinností žalované ukončil obchodník s plynem společnost , právnická osoba, smlouvu se žalovanou, a to odstoupením od smlouvy. Dne , datum, požádal obchodník s plynem žalobkyni o ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , uvedeného ve smlouvě uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , a to ke dni , datum, . Žalobkyně se neúspěšně pokusila o demontáž plynoměru č. , hodnota, osazeného v odběrném místě dne , datum, . V souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, v případě, že se provozovateli distribuční soustavy nepodaří přerušit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při přerušení dodávky plynu do desátého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně, platí, že účinek přerušení dodávky nastal od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného přerušení dodávky plynu včetně. Od , datum, je tak odběr na daném odběrném místě kvalifikován v souladu s ust. § 74 odst. 1, odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „EZ“), jako neoprávněný. Množství neoprávněně odebraného plynu stanovila žalobkyně jako rozdíl mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni , datum, (7 027 m3), který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, a stavem měřidla ke dni , datum, (7 345 m3), kdy došlo k demontáži měřícího zařízení. Výpočet škody za období od , datum, do , datum, pak byl vyúčtován fakturou číslo , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, na částku 12 346,13 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobkyně za neoprávněně odebraný plyn v souladu s postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu. Žalobkyně dále vůči žalované uplatnila nárok na jednorázový poplatek za zjištění neoprávněného odběru/distribuce plynu ve výši 600 Kč bez DPH, tj. 726 Kč včetně DPH, v souladu s ust. § 74 odst. 7 EZ. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 12 346,13 Kč přes výzvu žalobkyně dosud neuhradila.2. Žalovaná se během řízení k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci rozhodoval bez jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), na základě žalobkyní předložených listin.4. Žalovaná uzavřela dne , datum, s žalobkyní jakožto distributorem plynu smlouvu o připojení k distribuční soustavě ve vztahu k odběrnému místu na adrese , adresa, . Dne , datum, požádala společnosti , právnická osoba, žalobkyni o ukončení distribuce plynu na shora uvedené odběrné místo z důvodu neplacení, a to ke dni , datum, . Dne , datum, , , datum, a , datum, byl učiněn marný pokus o odpojení dodávky plynu a provedení demontáže měřícího zařízení vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla přítomna či odmítla přístup. K provedení demontáže došlo až dne , datum, , přičemž stav plynoměru k tomuto dni činil 7 345 m3. Vzhledem k demontáži měřícího zařízení po dni požadovaném společností , právnická osoba, je na základě ustanovení § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, odběr na shora uvedeném odběrném místě od , datum, do dne provedení demontáže měřícího zařízení, tj. , datum, , kvalifikován jako neoprávněný. Fakturou číslo , hodnota, vyúčtovala žalobkyně žalované, jakožto skutečné uživatelce odběrného místa v rozhodné době, částku za neoprávněnou distribuci plynu v období od , datum, do , datum, ve výši 12 346,13 Kč, splatnou dne , datum, , a to za 318 m3 odebraného plynu a zahrnující též částku 600 Kč bez DPH jako poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuce plynu. Množství neoprávněně odebraného plynu přitom žalobkyně stanovila jako rozdíl mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni , datum, (7 027 m3), který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011, o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, a stavem měřidla ke dni , datum, (7 345 m3), kdy došlo k demontáži měřícího zařízení. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne , datum, . Uvedené skutečnosti má soud za prokázané také proto, že žalovaná neuplatnila žádná tvrzení a důkazy o opaku, ačkoli povinnost tvrzení je uložena § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a břemeno důkazní § 120 odst. 1 OSŘ, zejména ve vztahu k zaplacení účtované částky, resp. ve vztahu k jiným skutečnostem, které by vyvracely žalobou uplatněný nárok.5. Pokud se jedná o právní posouzení věci, po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a žalovanou odstoupením od smlouvy se odběr zemního plynu žalovanou stal podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ odběrem neoprávněným, poskytovaným bez právního důvodu. Žalovaná je tak ve smyslu § 74 odst. 8 EZ povinna nahradit žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem. Protože z měřícího zařízení bylo možné zjistit spotřebu odebraného plynu, vycházela žalobkyně v souladu s ust. § 9 odst. 1, odst. 10 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu, z takto zjištěného množství odebrané energie. Žalovaná je tak povinna nahradit žalobkyni škodu v žalované výši, která vznikla odebráním zemního plynu po ukončení smluvního vztahu a protože tuto svou povinnost nesplnila v termínu splatnosti je oprávněný také návrh žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.