15 C 101/2024-28 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 1. března tr. na zaplacení 30 000 Kč jakožto nevrácené zápůjčky. Platební povinnost žalovaného dovozovala žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Podle této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému 30 000 Kč, které se žalovaný měl zavázat vrátit do 31. května 2022. To však žalovaný dosud nesplnil. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení podle výroku I.Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní mu ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením. Z dlužního úpisu vyplývá poskytnutí žalované částky žalovanému a jeho závazek ji vrátit do 31. května 2022.Shora uvedená ujednání účastníků hodnotí soud souladně s žalobkyní jako smlouvu o zápůjčce. Jejich režim se řídí ustanovením § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 OZ, má žalobkyně právo nejen na vrácení zápůjčky, ale i na zaplacení úroku z prodlení z této částky za požadované období podle § 1970 OZ, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem I. proto soud žalobě vyhověl. Lhůta pro placení byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ přiznal procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 1 500 Kč. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 2 300 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k placení před podáním žaloby) ve výši 1 150 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu; tedy v součtu 5 750 Kč; Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za úkon; tedy v součtu 900 Kč, podle závěrů Nejvyššího soudu, obsažených například v jeho usnesení ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001 (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou zveřejněna na www.nsoud.cz); Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně, a to v poměru 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno ve smyslu § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád..Celkem se jedná o náklady 8 150 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Ohledně nákladů na sepis výzvy ze dne 13. června 2023 k placení před podáním žaloby bylo zřejmé, že neobsahovala právní rozbor tak, jak předpokládá § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, Proto nejde o celý účelně vynaložený výdaj a žalovaný nahrazuje jen jeho polovinu podle již výše citovaného ustanovení.