15 C 110/2024-22 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byla žaloba, doručena zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 1. prosince 2023, ve znění jejího doplnění ze dne 14. března tr., kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení školného po 12 000 Kč za školní roky 2019/2020 a 2020/2021 s úrokem z prodlení podle výroku I. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná, byla přijata do dálkového pětiletého studia ve školském zařízení provozovaném žalobkyní. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o tomto studiu, podle níž byla žalovaná mj. povinnost platit žalobkyni školné 12 000 Kč za každý školní rok. Tuto povinnost nesplnila v rozsahu žalované jistiny, přestože k tomu byla písemně žalobkyní vyzvána vždy před počátkem běhu žalovaného úroku z prodlení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku školného, jí ukládá § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“).Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a OSŘ na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná nezaplatila žalovanou jistinu, ani úrok z prodlení.Skutečnosti uváděné žalobkyní soud zjistil z jí předložené smlouvy účastnic a dopisů s výzvami k placení ze dne 12. února 2020 a 21. února 2021.Shora uvedené ujednání účastnic se řídí zákonem typově upravenou smlouvou o díle podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Žalobkyně byla podle smlouvy povinna pro žalovanou provést dílo s nehmotným výsledkem činnosti – umožnit studium za podmínek stanovených v § 57 a násl. zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Žalovaná pak byla podle smlouvy povinna platit žalobkyni uváděné školné. Protože tuto povinnost nesplnila ve lhůtě stanovené podle § 1958 OZ, dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ a žalobkyni tak svědčí nejen právo na zaplacení školného, ale i na úrok z prodlení za požadované období podle § 1970 OZ, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem I. proto soud žalobě vyhověl. Lhůta pro placení byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ přiznal procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.Nahrazované a účtované náklady řízení žalobkyně spočívají podle § 137 OSŘ v hotovém výdaji za soudní poplatek 960 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ a v paušální náhradě provozních výdajů po 100 Kč za sepis návrhu ve věci samé a za sepis výzvy k plnění podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůty pro zaplacení byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Ohledně další žádané paušální náhrady 300 Kč nákladů žalobkyně neuvedla konkretizaci výdaje. Proto nebylo možné jej hodnotit jako vynaložený k účelnému uplatnění práva před soudem (§ 142 odst. 1 OSŘ) a zavázat žalovanou k jeho náhradě.