15 C 361/2023-35 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byla žaloba, doručena zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 7. srpna 2023, kterou se žalobkyně původně domáhala po žalovaném zaplacení nevráceného úvěru 277 682,09 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina). Stejnou žalobou požadovala žalobkyně zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z žalované jistiny za období od 25. října 2022 do zaplacení, který kapitalizovala do 28. července 2023 v částce 29 385,70 Kč. Platební povinnosti žalovaného dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru a o stavebním spoření s účtem č. , číslo, , uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Na základě této smlouvy měl být žalovanému poskytnut překlenovací úvěr 350 000 Kč za účelem koupě domu. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 2 546 Kč spolu s úrokem 8,45 % ročně (kdy tato sazba byla žalobkyní následně snížena na 5,3 % ročně). Dne , datum, bylo vůči žalovanému zahájeno insolvenční řízení a v takovém případě byla žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy, což učinila a vyzvala žalovaného k uhrazení zbylé dlužné částky. Žalovaný však nic nezaplatil a dostal se do prodlení s placením žalované jistiny.Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. prosince 2023, č. j. 15 C 361/2023-16 bylo řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) zastaveno ohledně části žalované jistiny 908,40 Kč pro zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu vyvolané platbou žalovaného v uvedené výši dne 10. listopadu 2023.Podáním ze dne 23. února tr. vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně další části jistiny 1 775,55 Kč pro zaplacení této částky žalovaným, a to v části 831,14 Kč dne 27. prosince 2023 a v části 944,41 Kč dne 12. ledna tr. Dalším podáním ze dne 3. května tr. vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně další části jistiny 2 068,86 Kč pro zaplacení této částky žalovaným, a to v části 1 148,02 Kč dne 29. února tr. a v části 920,84 Kč dne 18. března tr. Nakonec podáním ze dne 11. června tr. vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně další části jistiny 792,86 Kč pro zaplacení této částky žalovaným, a to v části 396,43 Kč dne 26. dubna tr. a v části 396,43 Kč dne 21. května tr. Výrokem II. Proto soud řízení v rozsahu těchto zpětvzetí žaloby zastavil také podle § 96 odst. 1 a 2 OSŘ.Ohledně zbylého předmětu řízení soud rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a OSŘ, na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní mu ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku úvěru § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením, tedy, že mezi účastníky byla sjednána žalobkyní uváděná smlouva o úvěru, podle níž byl žalovanému poskytnut uváděný úvěr, který se žalovaný zavázal splácet s uvedeným úrokem. Soud dále vycházel z toho, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když ohledně případné (pozitivní) skutečnosti (o zaplacení) žalovaný neuplatnil žádná tvrzení, ačkoli povinnost v tomto směru jej tížila podle § 101 odst. 1 OSŘ.Soud posoudil ujednání žalobkyně a žalovaného jako úvěr, jehož režim podléhá § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Podle této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost přenechat žalovanému úvěrové peníze a žalovanému povinnost řádně a včas tyto peníze žalobkyni vrátit a zaplatit za to úrok. Jestliže tedy žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila a žalovanému úvěr poskytla, zatímco žalovaný své platební povinnosti v žalovaném rozsahu nesplnil, je žaloba důvodná. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§§ 1968 a 1970 OZ) po lhůtě jeho splatnosti podle ujednání smluvních stran, resp. výzvy k placení ve smyslu § 1958 odst. 1 OZ, má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 OZ, jehož žalovaná výše nepřevyšuje zákonný úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem I. Proto soud žalobě, v rozsahu po částečném zastavením řízení, vyhověl. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem III. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ přiznal procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem, když i částečné zastavení řízení bylo ve smyslu § 146 odst. 2 OSŘ zaviněno žalovaným.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady: na soudní poplatek v částce 11 108 Kč; na odměnu svého zástupce, který je advokátem počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby) po 9 420 Kč a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k zaplacení před podáním žaloby; ; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) v částce 4 710 Kč; na provozní výdaje zástupce žalobkyně za uvedené úkony nahrazované paušálně po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Celkem se tedy jedná o náklady 29 585 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.