15 C 430/2023-25 — Okresní soud v Chebu

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 22. září 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 45 480,16 Kč, jakožto nevráceného úvěru (žalobkyní označeno jako nesplacená jistina) 44 896,51 Kč, smluvní pokuty 583,65 Kč, počítané v poměru 0,1 % denně ze zůstatku jistiny v době od 22. dubna do 4. května 2023, úroku v částce 10 124,68 Kč, nákladů na upomínání v částce 150 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z poskytnutého úvěru za období od 22. dubna do 5. května 2023 v částce 239,86 Kč a dále v poměrné výši podle výroku I. Tyto platební povinnosti žalované dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „úvěrující“). Podle této smlouvy měla úvěrující poskytnout žalované úvěr 35 000 Kč, který se měla žalovaná zavázat a vrátit a zaplatit celkem 67 866 Kč (úvěr 35 000 Kč a úrok 32 866 Kč) v 24 měsíčních splátkách. Dne , datum, uzavřela žalovaná s úvěrující dodatek ke smlouvě. Podle něj byla žalovaná povinna uhradit úvěrující 50 212,03 Kč spolu s úrokem ve výši 52 387,67 Kč v 35 měsíčních splátek do 19. dubna 2025. Při porušení této povinnosti byla žalovaná podle smlouvy také povinna zaplatit úvěrující uváděnou smluvní pokutu. Žalovaná poskytnutou částku úvěrující nevrátila, čímž jí vznikla povinnost zaplatit také žalovanou smluvní pokutu. Uvedené pohledávky byly smluvně postoupeny úvěrující dne , datum, žalobkyni.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavila k jednání před soudem, nařízenému na den 9. října tr., když pouze neúčast žalující strany byla předem omluvena.Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil sjednání smlouvy o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.Podle žalobních tvrzení nebyly písemné smlouvy s úvěrující podepsány žalovanou. K popisovanému způsobu kontraktace žalobkyně ovšem neoznačila žádné důkazy. Proto soud nemohl zjistit sjednání uváděných smluv a žalobu na placení úroku 10 124,68 Kč, paušální náhrady nákladů 150 Kč a smluvní pokuty 583,65 Kč byl soud nucen výrokem II. zamítnout pro neunesení důkazního břemene žalobkyní, jež jí tížilo podle § 120 zákona č. 99/1963 Sb., občanský sodní řád, (dále jen „OSŘ“).Z výpisů z účtů soud zjistil předání částky 35 tis. Kč žalované dne , datum, a 22 500 Kč dne , datum, úvěrující na účet se jménem a příjmení žalované, z nějž byla provedena tzv. verifikační platba na účet úvěrující. Že by se mělo ale jednat právě o žalovanou, identifikovanou v žalobě datem narození a bydlištěm, tyto písemnosti sice přímo neprokazovaly. Avšak s ohledem na doručení žaloby žalované dne 18. ledna tr. (a tedy zjevné seznámení se s jejím obsahem při absenci jakýchkoli námitek proti uplatněnému nároku), lze vycházet z toho, že úvěrující poskytla žalované částky, zjištěné z bankovních výpisů, byť ohledně částky 22 500 Kč se tak stalo jindy, než uváděla žalobkyně. Nesrovnalost o době převodu není důležitá, neboť konečně byl nárok žalobkyně posouzen jako vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) k němuž mohlo dojít i jindy. Výše obohacení vychází z tvrzení, že nezaplaceno zůstalo 44 896,51 Kč a v tomto rozsahu proto soud žalobě výrokem I. vyhověl.Výzva k placení ze dne 21. dubna 2023 a poštovní podací arch z téhož dne prokazoval, že při domněnce hmotněprávního doručení žalované dne 24. března 2023, byla žalovaná podle § 2991 odst. 1 OZ povinna obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 OZ), tedy 25. března 2023 a do prodlení (§§ 1968 a 1970 OZ) se dostala teprve 26. března 2023. Žaloba na placení úroku z prodlení od 22. dubna 2023 je tedy důvodná v souladu s § 1970 OZ a v tomto rozsahu proto soud žalobě výrokem I. také vyhověl.O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem III. v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ, podle kritéria poměru procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částce 45 136,37 Kč s dalším úrokovým příslušenstvím, které ke dni vyhlášení rozsudku dosáhlo částky 10 668,64 Kč, tedy v součtu 55 668,64 Kč a žalovaná ve vztahu k částce 10 858,33 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěného peněžitého předmětu řízení činila 84 % a míra procesního úspěchu žalované 16 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru 68 %.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 1 820 Kč; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis výzvy k plnění a 3. sepis žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) po 500 Kč podle § 14b odst. 1; tedy v celkové výši 1 500 Kč; Provozních výdajích zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné první tři úkony právní služby, a to (podle závěrů Nejvyššího soudu, obsažených například v jeho usnesení ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, dostupné na www.nsoud.cz) ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100; tedy celkem 300 Kč; Náhradě odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhlené ve smyslu § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Celkem se jedná o základ 3 998 Kč, z nějž je žalovaná povinna žalobkyni nahradit 2 719 Kč (~68 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ.Lhůta pro splnění uložených platebních povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.