16 C 310/2023-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 25. 6. 2020 Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky. Žalované byl poskytnut úvěrový rámec do výše 10 000 Kč s oprávněním čerpat úvěr prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky osobních kreditních karet a Sazebník poplatků. Žalovaná úvěr čerpala, sjednané splátky však nehradila řádně a včas. Žalobkyně proto v souladu s Podmínkami osobních kreditních karet úvěr ke dni 19. 9. 2023 zesplatnila a odstoupila od předmětné smlouvy. Žalovaná částka sestává ke dni 30. 10. 2023 z jistiny úvěru ve výši 9 298,33 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, smluvního úroku ve výši 1 157,38 Kč a úroku z prodlení ve výši 278,07 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Žalobkyně podáním ze dne 9. 2. 2024 doplnila žalobu v tom směru, že poplatek ve výši 1 000 Kč je účtován v souladu se čl. „Poplatky a ceny“ smlouvy ve spojení se Sazebníkem žalobkyně a čl. 24 Všeobecných obchodních podmínek, kdy žalobkyně zaslala žalované ve dnech 31. 1. 2023 a 1. 3. 2023 upomínku k úhradě splátky úvěru, kdy každá z těchto upomínek je v souladu s výše uvedenými ustanoveními zpoplatněna částkou 500 Kč.3. Žalovaná se k žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřila.4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.5. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě č. , číslo, bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky. Z předmětné smlouvy plyne zejména způsob výpočtu minimální výše měsíční splátky, úrok sjednaného úvěru odpovídající sazbě 21,99 % ročně a RPSN odpovídající sazbě 38,74 %. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky osobních kreditních karet a Sazebník poplatků. Z Všeobecných obchodních podmínek a Podmínek osobních kreditních karet vyplývá bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze Sazebníku poplatků plyne výše poplatků účtovaných žalované. Z historického výpisu z úvěrového účtu žalované je patrné čerpání úvěru žalovanou a dále je patrný přehled platebních transakcí. Z listiny označené jako Odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 5. 9. 2023 vyplývá, že žalobkyně v souladu s č.l. 5.1 odst. a) Podmínek osobních kreditních karet odstoupila od uzavřené smlouvy. Oznámení o odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno dne 6. 9. 2023, jak je patrné z dodejky. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 19. 9. 2023 vyplývá, že vyhotovením tohoto výpisu došlo k zesplatnění úvěru, kdy dlužná částka činí 10 298,33 Kč. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána ještě předžalobní výzvou ze dne 16. 10. 2023, která byla žalované zaslána dle podacího lístku téhož dne.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Na základě předmětné úvěrové smlouvy (smlouvy o osobní kreditní kartě) byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce a zároveň byla povinna žalobkyni čerpané peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala, neplnila však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Žalobkyně proto v souladu s čl. 5.1 odst. a) Podmínek osobních kreditních karet, jimiž byly smluvní strany vázány, odstoupila od uzavřené smlouvy. Zesplatňujícím výpisem ze dne 19. 9. 2023 pak žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni na žalovanou částku byť jen částečně plnila. Soud uzavřel, že shora uvedenými důkazy byla prokázána oprávněnost nároků žalobkyně, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, tedy co do jistiny úvěru ve výši 9 298,33 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, jejichž výše vyplývá z předmětné úvěrové smlouvy a Sazebníku poplatků, a rovněž co do úroku ve výši 15 % v souladu se smluvním ujednáním a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy tento soud žalobkyni přiznal v kapitalizované podobě ve výši 1 157,38 Kč za dobu od 25. 6. 2020 do 30. 10. 2023 z jistiny úvěru a dále v běžící podobě od 31. 10. 2023 do zaplacení. Soud shledal důvodným také nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení, když toto právo žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o.z. pro prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v kapitalizované podobě ve výši 278,07 Kč za dobu od 20. 9. 2023 do 30. 10. 2023 z jistiny úvěru a dále v běžící podobě od 31. 10. 2023 do zaplacení, když výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátkou. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu výdajů za podání ze dne 9. 2. 2024 (doplnění žaloby). Pokud by byla žaloba perfektní a obsahovala všechny právně významné skutečnosti, k doplnění žaloby by nebylo důvodu a další náklady řízení by žalobkyni nevznikly. Skutečnost, že v žalobě nebyly dostatečně vylíčeny rozhodující skutečnosti stran účtovaných poplatků a žalobkyně byla proto vyzvána k doplnění právně významných skutečností, nemůže jít k tíži žalované. Z tohoto důvodu nebyla žalobkyni náhrada nákladů řízení za doplnění žaloby přiznána. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.