16 C 9/2024-24 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 842,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 22. 4. 2021 smlouvu o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 44 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky odpovídající 3,2 % čerpaného úvěru, minimálně však ve výši 200 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Ceník. Žalovaný úvěr čerpal, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou a podmínkami úvěr ke dni 28. 3. 2022 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činil dluh žalovaného částku 47 634,86 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 1. 2. 2023 postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného částku 34 842,29 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, bylo zjištěno, že na základě předmětné smlouvy se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 44 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimální splátky. Z předmětné smlouvy plyne zejména způsob výpočtu minimální výše měsíční splátky, úrok sjednaného úvěru odpovídající sazbě 23,99 % ročně pro bezhotovostní platby a pro hotovostní transakce ve výši 29,99 % a RPSN odpovídající sazbě 26,72 %. Nedílnou součástí smlouvy byly , právnická osoba, podmínky, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Ceník poplatků. Z Všeobecných obchodních podmínek a Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet vyplývá bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze smlouvy a Ceníku poplatků plyne výše poplatků účtovaných žalovanému. Z listiny označené jako Oznámení o zesplatnění ze dne 30. 3. 2022 vyplývá, že společnost , právnická osoba, . úvěr pro porušení smluvních povinností ze strany žalovaného ke dni 28. 3. 2022 zesplatnila a vyzvala jej k okamžité úhradě dluhu. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného vyčíslen na částku 47 634,86 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla s účinností k 1. 2. 2023 postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 14. 2. 2023. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 25. 9. 2023, která byla žalovanému zaslána dle podacího lístku následující den.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.7. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Na základě předmětné úvěrové smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce a zároveň byl povinen právní předchůdkyni žalobkyně čerpané peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši sjednané ve smlouvě. Žalovaný úvěr čerpal, neplnil však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, přičemž ke dni postoupení sestávala pohledávka za žalovaným z nesplacené jistiny úvěru ve výši 34 842,29 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni na žalovanou částku byť jen částečně plnil. Soud proto uzavřel, že v rozsahu nesplacené jistiny úvěru ve výši 34 842,29 Kč je nárok žalobkyně, jejíž aktivní věcná legitimace byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek, důvodný, a proto mu vyhověl. Stejně tak je dle názoru soudu důvodný nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny úvěru od 29. 3. 2022, tj. následující den po zesplatnění úvěru právní předchůdkyní žalobkyně, do zaplacení, když toto právo žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o.z. pro prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobkyni vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení.8. Pokud jde o úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 34 842,29 Kč za dobu od 29. 3. 2022 do zaplacení, nemohl tento nárok žalobkyně obstát v plném rozsahu s následujícím odůvodněním. Na smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného založený smlouvou o úvěru je třeba s ohledem na postavení smluvních stran aplikovat nejen úpravu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nýbrž i zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dne 24. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 186/2020 Sb., kterým došlo ke změně § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a jehož znění je citováno pod bodem 6. odůvodnění. Z tvrzení žalobkyně, s nímž korespondují žalobkyní předložené listinné důkazy, vyplývá, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu dne 29. 3. 2022. Žalovaný se tak dostal do prodlení po účinnosti shora uvedené novely spotřebitelského zákona, a proto je třeba aplikovat omezení vyjádřená v citovaném § 122 odst. 4. Žalobkyni proto náleží úrok ve výši 23,99 % toliko za prvních 90 dnů prodlení žalovaného, tj. za období od 29. 3. 2022 do 26. 6. 2022, a od 91. dne prodlení, tj. od 27. 6. 2022 až do zaplacení, úrok ve výši 11,75 % ročně, když tato výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. S ohledem na výše uvedené soud pod bodem II. výroku tohoto rozsudku zamítl nárok žalobkyně v rozsahu rozdílu úroku přiznaného a úroku požadovaného od 91. dne prodlení žalovaného.10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 87,5 %, neúspěch v rozsahu 12,5 % (ke dni vyhlášení rozsudku přiznána částka včetně příslušenství 52 219,13 Kč, zamítnuta částka 7 463,39 Kč), proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 75 %, což odpovídá částce 2 679 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 394 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 500 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH. Souhrnná částka pak byla s ohledem na výše uvedené ponížena na 75 %. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. , adresa, k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.