17 C 53/2023-32 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s [registrační značka], [VIN kód] k tomuto vozidlu (ač bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované) v období od 4. 10. 2020 do 22. 2. 2021, v období od 25. 9. 2021 do 5. 12. 2021, v období od 26. 2. 2020 do 31. 3. 2020 a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v prvém případě po dobu 142 dnů, v případě druhém po dobu 72 dnů, v případě třetím po dobu 35 dní a v případě čtvrtém 122 dnů. Splatnost příspěvku za každé shora uvedené období nastala dne 24. 1. 2023, ve všech čtyřech případech po zaslání upomínek žalovanému. V daném případě činí výše denní sazby příspěvku 65 Kč, žalobkyně má proto nárok na zaplacení příspěvku ve výši 142 x 65 Kč, 72 x 65 Kč, 35 x 65 Kč a 122 x 65 Kč, dále žalobkyni vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 4 x 300 Kč, spočívající v poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání. 3. Soud má z žalobkyní doložených listinných důkazů za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 4. 10. 2020 do 22. 2. 2021, v období od 25. 9. 2021 do 5. 12. 2021, v období od 26. 2. 2020 do 31. 3. 2020 a v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 motorové vozidlo [registrační značka], toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, což je zřejmé z žalobkyní předložených listin obsahující informace z Centrálního registru vozidel. Soud má za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému několik výzev ke všem shora uvedeným časovým obdobím k úhradě příspěvku do [název garančního fondu] [anonymizována čtyři slova], čímž jí vznikl za všechna čtyři uvedená období nárok na zaplacení tohoto příspěvku, a to v dané kategorii, určené počtem objemu válců motoru vozidla nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v denní sazbě 65 Kč Celkem se jedná o 371 dní, kdy nebylo k žalovaným provozovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný má proto povinnost uhradit žalobkyni za prvé výše uvedené období částku 9 230 Kč a dále 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a za druhé výše uvedené období částku 4 680 Kč a dále 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, za třetí výše uvedené období částku 2 275 Kč a dále 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a za čtvrté výše uvedené období částku 7 930 Kč a dále 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku ze dne 20. 6. 2023, jejíž odeslání dotvrzují informace poštovního doručovatele o jejím odeslání, konkrétně k zásilce č. [podací číslo] z téhož dne. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalovaném, který však žádné skutečnosti netvrdil, ani neoznačil důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy. 4. Žalovaný, coby provozovatel motorového vozidla, má, podle § 1 odst. 2 písm. a) 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen POPV), povinnost mít po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to za dodržení lhůty stanovené § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedeného příspěvku, přičemž výše denní sazby byla stanovena dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., podle objemu válců uvedeného vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV má žalobkyně nárok také na úhradu 300 Kč v souladu s vyhláškou 205/1999 Sb., konkrétně §2a. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se dnem následujícím po splatnosti příspěvku do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný dlužné částky ve shora uvedené výši žalobkyni neuhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 013 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (po úkonu za převzetí věci, žalobu a výzvu k plnění) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Ustanovení § 14b AT aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokátky a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.