31 C 114/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 847,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Postupitel“) uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“). Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek postupitele dodávat žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalovaného odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve Všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena elektřiny je dána platným Ceníkem postupitele. Regulovaná složka za dopravu elektřiny je každoročně stanovována cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu a její výši tak není možné mezi stranami sjednat. Na základě zák. č. 458/2000 Sb. se skládá z plateb za stálý měsíční plat za příkon, distribuované množství (spotřebu) elektřiny, systémové služby, podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, činnost operátora trhu (OTE). Aktuální jednotková výše stanovená Energetickým regulačním úřadem pro zúčtovací období je vždy detailně rozepsaná v příslušném daňovém dokladu. Neregulovaná složka sestává fixní měsíční částky, variabilní složky podle skutečné spotřeby energie a daně z elektřiny v zákonné výši. Na základě uzavřené Smlouvy tedy dodával Postupitel žalovanému energie a související služby na odběrném místě , adresa, , Na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od , datum, do , datum, při spotřebě celkem 4,662 MWh ve výši 24 299,15 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 12 420,39 Kč činí konečná dlužná částka 11 878,76 Kč) na základě faktury , Anonymizováno, včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný služby uhradil pouze částkou 4 635,34 Kč, která se započetla na uvedenou fakturu. Dluh se stal splatný dne , datum, . Na základě smlouvy došlo dále k vyúčtování dodaných služeb Postupitelem žalovanému spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od , datum, do , datum, při spotřebě celkem 1,09 MWh ve výši 5 604,48 Kč, na základě faktury , Anonymizováno, včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak postupitel byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dluh se stal splatný dne , datum, . Dne , datum, uzavřel Postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni , datum, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak žalovaný dále neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, . Touto se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu. Místem odběru byla adresa , adresa, . Ceny byly ujednány odkazem na ceníky právní předchůdkyně žalobkyně. Podrobnější úprava byla sjednána odkazem na Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva byla podepsána oběma stranami. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodané energie fakturou č. , hodnota, za fakturační období od , datum, – , datum, při spotřebě celkem 4 662 kWh kWh ve výši 11 878,76 Kč splatnou dne , datum, , dále fakturou č. , hodnota, za fakturační období od , datum, – , datum, při spotřebě celkem 1 090 kWh ve výši 5 604,48 Kč splatnou dne , datum, . Na první uvedenou fakturu uhradil žalovaný částku 4 635,34 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění jejích dodatků došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného o zaplacení pohledávek upomínala dopisem ze dne , datum, , a to za současného oznámení o postoupení pohledávek. Žalovaný však dlužené částky neuhradil.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právní předchůdkyni žalobkyně, jako prodávající, povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnost nedostál. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku), tj. 252 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 AT s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, je třeba konstatovat, že zdejší soud se s tímto právním názorem neztotožňuje a není jím vázán. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b AT bylo právě postihnout obdobné případy. Navíc skutečnost, že by žalovaný měl být zatížen vyššími náklady z důvodu, že před podáním žaloby částečně plnil, lze považovat až za absurdní, přičemž zohlednění této platby v žalobě její náročnost zásadně nezvyšuje. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.