31 C 180/2024-20 — Okresní soud v Chebu

1. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , , IČO, , a žalovaným. Nedílnou součástí smlouvy jsou Dispozice, obsahující sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty, dále Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty banky a Všeobecné obchodní podmínky banky, dále Úrokový lístek banky a Sazebník banky. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta a kreditní účet, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky ve výši uvedené v měsíčních výpisech z účtu. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne 24. 6. 2023 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 24 288,99 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku banky činila 12 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 12 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy pak byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024, a to s účinností ke dni 21. 2. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 15. 3. 2024. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 21. 2. 2024, celkem 26 129,31 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou doporučeně dne 22. 5. 2024, žalovaný však dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání kreditní karty ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto byl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednán revolvingový úvěr, který byl čerpán platebním prostředkem – kreditní kartou s volitelným pojištěním nebo volitelným obsluhováním karty prostřednictvím webového rozhraní. Součástí ujednání byla smluvní dokumentace, tzv. Dispozice a Všeobecné produktové podmínky. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do výše úvěrového rámce, v daném případě 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Úvěr bylo možno čerpat opakovaně v závislosti na výši opakovaně splácených částek, vždy do maximální výše úvěrového rámce. Výše minimální splátky činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, roční úroková sazba pro bezhotovostní i hotovostní čerpání činila 12 %, RPSN činilo 12,68 %. Ve smlouvě byly sjednány rovněž poplatky, mimo jiné rovněž poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč, poplatek za přehled o použití karty 10 Kč, poplatek za zaslání PIN 100 Kč, poplatek za zaslání upomínky 600 Kč, poplatek za dotaz na hotovostní zůstatek prostřednictvím bankomatu 20 Kč.5. Z výpisů ke kreditní kartě Kreditní účet za období od 24. 2. 2020 do 23. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný průběžně čerpal a splácel úvěrový rámec, přičemž v únoru 2023 došlo k přečerpání úvěrového rámce, které již nebylo ze strany žalovaného vyrovnáno, načež dluh dále narostl o poplatky za přečerpání a upomínky.6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 24. 6. 2023 soud zjistil, že tímto byly v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek zesplatněny pohledávky za žalovaným, a to z důvodu prodlením s placením minimální splátky po dobu delší než 30 dnů. Současně byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu ve výši 24 288,99 Kč, jehož součástí byly dlužné poplatky ve výši 3 540 Kč a úroky 982,16 Kč. K úhradě uvedené částky byl žalovaný vyzván ve lhůtě do 10. 7. 2023.7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi stranami byla dne 27. 2. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru, a to na dobu neurčitou. Touto smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do částky 20 000 Kč, který umožňoval opakované čerpání v závislosti na jeho splácení. Žalovaný však úvěrový rámec opakovaně přečerpal, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úplnému splacení, a to včetně nezaplaceného úroku a poplatků. Na základě smlouvy mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní pak došlo k postoupení pohledávek za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to přestože jej žalobkyně vyzývala předžalobní výzvou se základním skutkovým a právním rozborem.8. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 385 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 933 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 306,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.