31 C 5/2024-47 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , jako právním předchůdcem žalobkyně, v písemné formě Smlouvu o úvěru č. , hodnota, jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, . Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 6 000 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Splatnost úvěru nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tedy žalovaný v prodlení. V jeho důsledku vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smluvní pokutu požaduje žalobkyně pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 989,26 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od , datum, do , datum, . Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 5 958,66 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne , datum, . Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny ve výši 11 989,26 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala dopisem ze dne , datum, . Ode dne postoupení pohledávky však žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že touto žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na 14 měsíců. V žádosti uvedl své majetkové a osobní poměry.4. Ze smlouvy o úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelskému úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byl sjednán úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaný čerpal hotově, což potvrdil podpisem úvěrové smlouvy. Zároveň se zavázal zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Celková částka, kterou měl uhradit činila 27 888 Kč, přičemž náklady spotřebitelského úvěru činily 12 888 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 14 měsíců, měsíční splátka činila 1 992 Kč. Úroková sazba činila 15 %, RPSN 272,44 %.5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že tímto žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky do 10 dnů po obdržení výzvy, přičemž k jejímu odeslání došlo dle podacího archu dne , datum, . Žalobkyně dále vyzývala žalovaného dopisem ze dne , datum, a předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, odeslané dle podacího archu dne , datum, .6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které, žalovaný převzal částku 15 000 Kč a tuto se zavázal splatit v rámci 14 měsíčních splátek. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit přitom činila 27 888 Kč, náklady spotřebitelského úvěru tedy činily 12 888 Kč, RPSN činilo 272,44 %. Žalovaný na uvedený úvěr zaplatil částku 6 000 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla následně postoupena na žalobkyni, ta žalovaného vyzvala k její úhradě dopisem ze dne , datum, , odeslaném dne , datum, , se lhůtou k úhradě do 10 dnů od jeho obdržení. Následně žalovaného vyzval k úhradě i právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, .7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši celkových nákladů na úvěr, kdy žalovaný se smlouvou se splatností v trvání čtrnácti měsíců zavázal na poskytnutou jistinu ve výši 15 000 Kč zaplatit celkem částku 27 888 Kč, tedy jistinu navýšenou o více než 85 % při RPSN 272,44 %. Mimo to byla ve smlouvě sjednána sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání právní předchůdkyně žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni, a to konkrétně rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47, který se týkal zcela obdobných podmínek (zápůjčka 22 000 Kč, splatnost 1 rok, poplatky 12 833 Kč, RPSN 226,36 %).14. S ohledem na neplatnost právního jednání posoudil uplatněný nárok žalobkyně na základě právního titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku ve výši 15 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 6 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 9 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku. Soud dále přiznal žalobkyni úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené výzvou k plnění ze dne , datum, , odeslané prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne , datum, , v níž byla žalované poskytnuta lhůta k plnění 10 dnů od doručení. Soud přitom vycházel z ust. § 573 a 607 občanského zákoníku, podle kterých lhůta k plně