15 C 189/2024-198 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání platebního rozkazu dne 6. července 2024, se žalobce domáhal po žalované zaplacení ceny 121 630 Kč za znalecké posudky č. , číslo, a č. , číslo, s příslušenstvím a úrokem z prodlení ode dne splatnosti níže uvedených faktur. K odůvodnění žaloby uvedl, že podle objednávky žalované učiněné prostřednictvím zmocněnkyně , jméno FO, zpracoval pro žalovanou dva znalecké posudky ke stanovení obvyklé ceny vozidla , název, , RZ , SPZ, , a to jednak ke dni , datum, a jednak ke dni , datum, , za účelem stanovení rozsahu vzniklé újmy na vozidle v souvislosti s provedenou opravou vozidla a jeho výrazným pozměněním a vrácením po opravě v technicky nezpůsobilém stavu k provozu na pozemních komunikacích. Uvedené plné moci odeslala žalovaná emailem žalobci až dne , datum, po několika urgencích, když žalobce požadoval po žalované, jakožto majitelce posuzovaného vozidla, aby byl způsob objednání znaleckých posudků řádně doložen. Žalovaná pak ke dni , datum, všechny plné moci vypověděla, když posuzované vozidlo dne , datum, převedla do vlastnictví své dcery (zmocněnkyně) , jméno FO, . Podle žalobce je nepochybné, že znalecké posudky byly objednány na základě plných mocí vystavených žalovanou její dceři , jméno FO, , která zpracování znaleckých posudků objednala včetně otázek položených znalci. Za zpracování znaleckých posudků byly vystaveny dvě faktury, z nichž první faktura č. , číslo, na částku 4 800 Kč se týká stanovení obvyklé ceny vozidla před jeho znehodnocením a pozměněním opravou vozidla a odpovídá svým obsahem i rozsahem obvyklým cenám za zpracování znaleckých posudků tohoto typu. Dále byla vystavena faktura č. , číslo, na částku 116 830 Kč. Splatnost faktur byla stanovena na , datum, . Protože ale zákon stanovuje splatnost faktur na 30 dnů, hodnotil žalobce faktury po splatnosti až dnem , datum, . Žalovaná cenu posudků žalobci zaplatit odmítla.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve včasném odporu proti platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne 1. srpna 2024, čj. 15 C 189/2024-90, namítala, že žádné objednávky posudků u žalobce neučinila. V této souvislosti poukazovala na to, že posudky jsou datovány , datum, ve vztahu k plné moci ze dne , datum, , resp. , datum, ve vztahu k plné moci ze dne , datum, , avšak žalovaná v tyto dny žádné plné moci nepodepsala. S žalobcem se žalovaná také nikdy nedomluvila na smluvní odměně, kterou zmiňuje v obou posudcích.3. Na jednání před soudem dne 12. května tr. žalobce vysvětlil, že žalovaným příslušenství je míněn jen úrok z prodlení 14,75 % od 3. března 2023 do zaplacení.4. Ohledně procesních souvislostí je nutné vysvětlit, že předmětné vozidlo, jež mělo být předmětem znaleckého zkoumání, měla podle žalobce využívat žalovaná pro své podnikání. V souvislosti s tím tedy žalovaná měla také objednat předmětné znalecké posudky. Zjevně proto označil žalobce žalovanou v návrhu na zahájení řízení žalobě také identifikačním číslem osoby, které je ve veřejných rejstřících vedeno v souvislosti s podnikáním žalované. Proto byli oba účastníci označeni v záhlaví rozsudku identifikačním číslem osoby a sídlem místa podnikání.5. Přestože žalovaná (zejména později) uplatnila věcné námitky také ohledně kvality posudků a způsobu určení jejich ceny bylo nejprve nutné zjistit, zda došlo k objednání posudků žalovanou, jak tvrdil žalobce, či nikoli, jak tvrdila žalovaná. Právní režim, jímž se vztah účastníků tvrzený žalobcem řídí, je obsažen v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) upravující dílo. Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, (dále jen „ZZ“) totiž ohledně „objednání“ posudku upravuje jen ustanovení znalce příslušným orgánem veřejné moci. Lze jej tak použít pouze ohledně rozsahu a kvality posudku, respektive znalecké odpovědi na položené otázky, neboť i posudek zadaný (sjednaný jako dílo) mimo procesní režim, lze za určitých okolností využit jako důkaz v řízení před orgánem veřejné moci. Pokud tedy účastníci hovoří o objednávce, pak se tím myslí závazek objednatele dílo převzít a zaplatit cenu tak, jak stanoví § 2586 odst. 1 OZ. Soud proto nejprve zaměřil dokazování na prokázání tvrzení žalobce o objednávkách posudků v tomto smyslu.6. Žalobce v rámci polemik se žalovanou na jednání 12. května tr. před soudem vysvětlil, že předmětné vozidlo využívala dcera žalované , jméno FO, (dále také jako „uživatelka“). Při provozu vozidla uživatelkou došlo k jeho poškození, které neumožnilo další provoz. Uživatelka proto vozidlo předala k opravě do servisu , název, na , adresa, . Po opravě uživatelka zjistila skutečnosti nasvědčující tomu, že vozidlo bylo vyměněno za jiné. Proto bylo nutné provést znalecké zkoumání. Žalobce uvedl, že dcera žalované mu oznámila jaký je stav vozidla s tím, že bude nutné podat trestní oznámení a v této souvislosti objednat tři posudky: na zjištění ceny vozidla před opravou, na zjištění ceny vozidla po opravě a na vyčíslení újmy. O těchto skutečnostech žalovaná věděla. Protože uživatelka vozidla nebyla schopná předat žalobci písemné plné moci ke zpracování posudků, vyzval k tomu žalobce žalovanou přímo emailem. Teprve poté mu žalovaná plné moci poslala, také emailem. Ohledně ceny posudků bylo domluveno, že pokud bude podáno trestní oznámení a bude určen pachatel, dojde k proplacení posudků a žalovaná tak nebude nic platit. Vypovězením plných mocí žalovanou koncem ledna 2024, včetně plné moci pro žalobce ohledně podání trestního oznámení, zabránila žalovaná tomu, aby znalečné platil škůdce. Proto požadoval žalobce náhradu znalečného po žalované. Žalobce zaslal žalované faktury s podrobným vyúčtováním. Ty však žalovanou nebyly akceptovány.7. Žalovaná namítala, že žalobce nedoložil písemné objednávky, o nichž se posudky zmiňují a nevysvětlil, jaké bylo ujednání o obsahu posudků, jaký termín byl dohodnut pro jejich zpracování a zejména, jak byla stanovena odměna, která měla být podle posudků smluvní. K okolnostem podpisu plných mocí uvedla, že ty jí byly v písemné formě emailem doručeny žalobcem dne , datum, . Žalobce měl v této souvislosti žalované vysvětlit, že plné moci potřeboval pro vyřešení situace za dceru žalované, která byla v partnerském vztahu se žalobcem s tím, že to bude provádět zdarma. Žalovaná proto plné moci doručené žalobcem podepsala a ve stejný den, tj. , datum, je stejnou cestou odeslala žalobci zpět. To znamená že plné moci nebyly podepsány , datum, , jak je na nich uvedeno. Znalecký posudek je z doby, kdy vlastníkem vozidla byla žalovaná. Jeho provozovatelkou ale byla dcera žalované. Žalovaná tedy neobjednala znalecké posudky, které byly vyhotoveny již dříve.8. Žalobce v reakci na to uvedl, že plné moci předal dceři žalované, kterou dlouho upomínal o jejich vrácení s podpisy žalované. Žalobce neví, kdy byly plné moci podepsány. Pokud ale žalovaná plné moci odesílala až v srpnu, pak se toho měla všimnout a datum opravit. Ohledně objednávky a zadání posudku žalobce uvedl, že byla ústní, s ohledem na důvěru, když byl v kontaktu s dcerou žalované. Žalovaná o všem věděla od počátku, protože v přítomnosti žalobce telefonovala do servisu a ptala se, kde je její vozidlo.9. Ohledně skutkového stavu významného pro rozhodnutí soudu se tedy nakonec účastníci shodli jen v tom, že písemné plné moci k objednání posudků měl žalobce k dispozici nejdříve , datum, . Tuto skutečnost vzal soud za své skutkové zjištění v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“).10. Z písemných plných mocí je zřejmé, že zmocnění je specifikováno již ke konkrétní objednávce (zadání) posudků. Posudek ze dne , datum, ovšem měl být zpracován dříve, než byla žalobci doručena jím prezentovaná objednávka žalované, tedy závazek převzít posudky a zaplatit jejich cenu. Posudek z , datum, byl pak zpracován naopak poté, co žalovaná , datum, plnou moc k jeho objednání odvolala a výslovně žádný posudek nežádala. Již z těchto skutečností je zřejmé, že jako pravděpodobnější se jeví skutková verze, předestřená žalovanou. Totiž to, že písemná zmocnění byla žalovanou vystavena na naléhání žalobce z mylného přesvědčení, že je žalobce a dcera žalované potřebují k vyřízení škodné události, kterou žalovaná nezpůsobila. Svou další, byť jen formální účast v této iniciativě pak žalovaná ukončila po převedení vlastnického práva k vozidlu na svou dceru.11. Jiný pohled na věc nepřinesl ani žalobcem navrhovaný výslech svědkyně , jméno FO, , která měla být zmocněnkyní žalobkyně. Ta totiž uvedla, že zásadní iniciativa k vypracování posudků vzešla od žalobce. Ten měl přesvědčit svědkyni o jejich potřebě k získání náhrady škody, způsobené neodbornou opravou vozidla, jež svědkyně užívala. To vše poté, co právě žalobce zajistil předání předmětného vozidla k této opravě do jím vybrané opravny po dopravní nehodě, kterou svědkyně s vozidlem měla. Byl to také žalobce, kdo určil rozsah znaleckého zkoumání. Tyto skutečnosti svědkyně uvedla při svém výslechu teprve v odpově