16 C 186/2025-54 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu a žalovaný se zavázal zaplatit za dodanou elektřinu sjednanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , číslo, cenu za odebranou elektřinu za období od 3. 8. 2023 do 31. 1. 2024 ve výši 19 588 Kč s datem splatnosti 1. 3. 2024. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně žalovanou částku nezaplatil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání. Z písemných důkazních prostředků předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, ze dne 3. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, žalovaný tak byl povinen uhradit cenu za dodanou elektřinu. Z faktury č. , číslo, splatné dne 1. 3. 2024 vyplývá, že žalobkyně za období od 3. 8. 2023 do 31. 1. 2024 vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa částku 19 588 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku zaslanou žalovanému dne 25. 9. 2024. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil.Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o.z. s náležitostmi stanovenými v § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Na základě předmětné smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni právo žádat po žalovaném úrok z prodlení v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené faktury. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z paušální náhrady provozních výdajů ve výši 300 Kč za předžalobní výzvu a písemné podání ve věci samé - podání žalobního návrhu podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.