18 C 20/2025-33 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 3. 2025, doplněnou na výzvu soudu dne 13. 5. 2025, domáhala vůči žalované zaplacení částky původně 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 12. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 36 % ročně z této částky od 14. 5. 2019 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , identifikační číslo: , IČO, , jako úvěrujícím, smlouvu o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , na základě které věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 8 500 Kč a žalovaná se zavázala úvěr věřiteli vrátit do 11. 6. 2019. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit úrok ve výši 36% p.a. z poskytnuté částky, a to od okamžiku, kdy byl úvěr poskytnut, tj. , datum, do okamžiku úplného vrácení včetně veškerého příslušenství. Původní věřitel jako postupitel uzavřel se společností , právnická osoba, zapsanou v rejstříku vedeném soudem pro okres , město, pod č. , číslo, , se sídlem , adresa, , smlouvu o postoupení dluhu, na základě které došlo k postoupení souboru pohledávek původního věřitele na společnost , právnická osoba, , a to včetně pohledávek za žalovanou. , právnická osoba, pak jako postupitel uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , identifikační číslo: , IČO, , smlouvu o postoupení souboru pohledávek, na základě které došlo k postoupení souboru pohledávek na , právnická osoba, . , právnická osoba, dále na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne , datum, postoupilo předmětné pohledávky na žalobkyni. Podáním ze dne 13. 5. 2025 žalobkyně trvala na své žalobě toliko co do částky 8 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 31. 7. 2019 do zaplacení a v ostatních částkách vzala svůj návrh zpět.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.3. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 o.s.ř.). Vzhledem k učiněnému částečnému zpětvzetí návrhu soud postupoval podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Stanovisko žalované ke zpětvzetí zjišťováno nebylo, neboť k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé (§ 96 odst. 3,4 o.s.ř.).4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Soud tak při jednání, z účasti na němž se žalobkyně řádně omluvila a žalovaná se z osobních důvodů nedostavila, když vzhledem k nedostatečné odůvodněnosti žádosti žalované o odročení a zejména k nedoložení jakýchkoliv tvrzených důvodů soud žádosti žalované o odročení nevyhověl a ve věci jednal v den nařízeného jednání, vycházel z tvrzení žalobkyně a provedl k důkazům žalobkyní předložené listiny (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy – specifikace pohledávek, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Předžalobní upomínka ze dne 19. 6. 2020 s podacím lístkem ze dne 21. 6. 2020, Oznámení o postoupení ze dne 19. 6. 2020 (z , právnická osoba, na , právnická osoba, ), Předžalobní upomínka z 12. 11. 2020 s podacím lístkem ze dne 13. 11. 2020, Oznámení o postoupení ze dne 12. 11. 2020 (z , právnická osoba, na , právnická osoba, – žalobkyni), Úvěrové podmínky účinné od , datum, – bez podpisů, Smlouva o postoupení dluhu č. , číslo, ze , datum, (z , právnická osoba, na , právnická osoba, ) bez Přílohy A: Seznamu převáděných pohledávek, Smlouva o postoupení souboru pohledávek z , datum, (z , právnická osoba, na , právnická osoba, ) bez Přílohy 1 – Specifikace pohledávek, Smlouva o postoupení souboru pohledávek z , datum, (z , právnická osoba, na , právnická osoba, – žalobkyně) včetně přílohy – specifikace pohledávek, položka , číslo, ) a dospěl k následujícím závěrům.5. Soud nemá za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Aktivní legitimace je v řízeních sporných přiřazena osobě, která tvrdí a prokáže, že je v rámci hmotněprávního vztahu nositelem určitého subjektivního práva, jemuž odpovídá určitá subjektivní povinnost osoby pasivně legitimované. V daném případě svědčí aktivní legitimace osobě, která tvrdí a prokáže, že je nositelem práva na vrácení poskytnutého úvěru v rámci právního vztahu vzniklého na základě tvrzené smlouvy o úvěru. Žalobkyně ovšem takovou skutečnost neprokázala, neboť nedoložila řádné nabytí pohledávky za žalovanou, když i po opakovaném poučení soudem nedoložila potřebné přílohy smluv o postoupení pohledávky tak, aby bylo možné konstatovat, že žalobkyně skutečně tvrzenou pohledávku nabyla od předchozího vlastníka pohledávky, který skutečně nabyl pohledávku od předchozího vlastníka v souladu s tvrzeným řetězením vlastnictví k pohledávce, a to včetně jednotlivých oznámení o postoupení pohledávky.6. Nadto soud konstatuje, že v uvedené věci je soud názoru, že Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatná, a to vzhledem k nepřiměřené výši ujednaného úroku, který soud neshledává toliko v částce 117,37 Kč za dobu trvání, jak uvedeno výslovně ve smlouvě u úroku, ale v celé částce 2 701,89 Kč (117,37 + 2 584,52), tj. včetně blíže nespecifikovaného poplatku, který je svou povahou taktéž úplatou za poskytnutí finančních prostředků, tedy je úrokem, a koresponduje i s nepřiměřenou výší RPSN, které je i přímo ve smlouvě uvedené ve výši 133 327,13 % ročně. Takto ujednaná výše úroku (po přepočtu soudem 828,73 % ročně) odporuje požadavkům na přiměřenost smluv uzavíraných se spotřebitelem a po zhodnocení smlouvy jako celku lze konstatovat, že způsobuje neplatnost smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když úrok sjednaný ve smlouvě mnohonásobně převyšuje úrok běžný v daném místě a čase. Při úvaze o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl soud k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany. Žalobkyně by se tak mohla při prokázání aktivní legitimace domáhat toliko bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené částky žalované, toto však žalobkyně nedoložila, o čemž byl soud připraven žalobkyni poučit při nařízeném jednání.7. O všech neúplnostech v tvrzeních a nutnosti předložit či označit důkazy ve shora uvedeném rozsahu byl soud připraven poučit žalobkyni ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), zejména poučit o tom, že nebude-li prokázána aktivní legitimace žalobkyně, soud žalobu zamítne. O možnost vyslechnout toto poučení a výzvu k doplnění a adekvátně na ně procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí při jednání soudu připravila. Z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní soud žalobu pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně ve zbývajícím rozsahu po zpětvzetí zamítl, jak uvedeno ve výroku II.8. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Ovšem vzhledem k tomu, že žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila a soud na straně žalované žádné náklady neshledal, rozhodl ve výroku III., že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.