9 C 102/2025-94 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 177 199,36 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 200 000 Kč. Sjednán byl úrok 9,8%, který se připsáním stává součástí jistiny. Žalovaná měl splácet 3 046 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 175 399,36 Kč a poplatků 1 800 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok 10 933,7 Kč (od 4.7.2024- 17.2.2025). Dále ještě úrok z prodlení 14 163,43 za stejné období. Byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Čistý příjem žalovaného byl 25 170,62 Kč za sledované období a výdaje 17 072 Kč, zřejmě za období 13 měsíců před uzavřením smlouvy.2. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115 a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn tak rozhodnout, neboť v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný byl neúvěruschopný.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným bez data, s předpokládaným dnem smlouvy 18.7.2022 je prokázáno, že žalovaný ji podepsal elektronicky. Smlouva byla uzavřena na částku 200 000 Kč, splatnost 60 měsíců a úrok 9,8 %, RPSN 10,6 %, splátka je 3 046 Kč, úvěr splatný do 22.7.2030.4. Z výzvy k okamžitému zesplatnění ze dne 6.7.2024 č.l. 70 a poštovnímu podacímu archu k výzvě č.l.77, je prokázáno, že žalobce zesplatnil dluh zpětně, kde dni 3.7.2024, zásilka dána k poštovní přepravě 9.7.2024. Z výpisu z úvěrového účtu č.l. 64 a násl. je prokázáno, že dluh byl čerpán ve výši 200 000 Kč. Dále je z výpisu z úvěrového účtu prokázáno, že žalovaný zaplatil na úvěr celkem 36 552,08 Kč a 3 900 Kč, celkem tedy 40 452,08 Kč. (č.l. 66)5. K úvěruschopnosti: Z posouzení úvěruschopnosti klienta č.l. 80 je prokázáno, že dle banky je příjem žalovaného 17 072 Kč, výdaje na bydlení uvedl klient 2 000 Kč a ostatní výdaje uvedl 0. Banka zjistila, ž klient má další 4 úvěry, se splátkou 1 683 Kč a 8 012 Kč (tyto dva budou konsolidovány) a dále dva úvěry po 1 406 Kč. Splátka je 3 046 Kč, celkové zatížení by bylo 5 858 Kč. Úvěry jsou ve výši 86 522 Kč a 90 000 Kč a tyto budou konsolidovány, úvěry 2x 24 000 Kč budou spláceny.6. Z výpisu z účtu č.l. 81 a pokračováno v ISAS je prokázáno, že příjem žalovaného byl za červen 24 489 Kč a za červenec 22 712 Kč. Za duben a květen měl žalovaný pouze drobný příjem od fyzických osob 1 200 Kč za květen a 1 300 Kč za duben. Tvrzení žalobce o celkovém příjmu žalované 17 072 Kč byla vyvrácena. Počáteční zůstatek za 4-6/2022 byl 87 Kč, konečný zůstatek 285,97 Kč. Nájem za červenec byl 13 500 Kč. Všechny tyto údaje měl žalobce k disposici z výpisů z účtu, spokojil se však s tvrzením žalovaného a použil statistiku k výdajům (započetl výdaje 7 292 Kč) Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.7. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 18.7.2022 smlouvu o úvěru na částku 200 000 Kč, s úrokem 9,8%, se splatností do 22.7.2030. Dluh byl čerpán ve výši 200 000 Kč.8. Výzva k úhradě (zesplatnění) byla podána k poštovní přepravě dne 9.7.2022.9. Žalovaný měl příjem za červen 24 489 Kč a za červenec 22 712 Kč. Za duben a květen měl žalovaný pouze drobný příjem od fyzických osob 1 200 Kč za květen a 1 300 Kč za duben, to je v průměru cca 12 425 Kč měsíčně. Tvrzení žalobce o celkovém příjmu žalované 17 072 Kč byla vyvrácena. Počáteční zůstatek za 4-6/2022 byl 87 Kč, konečný zůstatek 285,97 Kč. Nájem byl za červenec 13 500 Kč. Žalobce se spokojil se statistickými výdaji 7 292 Kč. Žalovaný zaplatil žalobci 40 452,08 Kč.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.15. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalovaného neprověřil, Soud shledal, že žalovaný nebyl úvěruschopný. Dle žalobce je příjem žalovaného 17 000 Kč (uvedeno v žádosti), dle výpisu z účtu měl žalovaný v květnu 1 200 Kč a dubnu 2022 ve výši 1 300 Kč (od fyzických osob, zřejmě spřátelených), v červnu a v červenci už měl příjem od zaměstnavatele ( 22 712 Kč a 24 489 Kč), v průměru 12 425 Kč měsíčně. Přesto jeho příjmy na účtu se téměř rovnaly výdajům, konečný zůstatek k červnu 2022 byl 285, 97 Kč, počáteční zůstatek k dubnu 87 Kč. Již zde není prostor pro splátku ve výši 3 046 Kč. Taky výše úvěru 200 000 Kč neodpovídá výši příjmů a zejména výdajů žalovaného. Náklady na bydlení má mít žalovaný 2 500 Kč, ani to neodpovídá realitě, když nájem za červenec je 13 500 Kč (ještě před poskytnutím úvěru) . Žalovaný měl čtyři úvěry s celkovými splátkami 12 507 Kč, příjem 12 425 Kč v průměru před poskytnutím úvěru. I když se splátka žalovaného sníží na novou splátku 5 858 Kč, je třeba uvést, že úvěr u žalobce je poměrně vysoký a jeho splatnost je dlouhá. Navíc původní úvěry byly celkem 176 522 Kč, ( 86 222 Kč a 90 000 Kč) žalovanému bylo poskytnuto více, 200 000 Kč. Za těchto okolností neměl být úvěr vůbec poskytnut. I pokud žalobce předpokládal, že žalovaný si práci udrží a vycházel z průměru 23 000 Kč, po odečtení nájmu 13 500 Kč a splátek 5 858 Kč by žalovanému zbylo pouze 3 642 Kč na jídlo a ostatní výdaje. Pokud měl být úvěr konsolidován, neměl být navyšován o dalších 23 000 Kč.16. Žalobce neměl úvěr vůbec poskytnout, neboť žalovaný nebyl úvěruschopný.17. Žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání úvěruschopnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.18. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého dů