ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2026:11.C.450.2024.1 Datum: 2026-06-19 Předmět: O zaplacení 513 729,12 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 151 z. ušlý zisknáklady řízenísoftwaredokazovánísmlouva o úvěrusmlouva o běžném účtunáhrada nákladůpodvodexcesnásledek
O co šlo: O zaplacení 513 729,12 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. 015265383R, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 548 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 332 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,38 % ročně, a to počínaje 14. březnem 2023. Žalovaný se současně zavázal hradit poplatky za upomínání a výzvy k plnění. Žalovaný však závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění všech svých pohledávek z úvěru. Žalobkyně následně v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 512 229,12 Kč a poplatkům ve výši 1 500 Kč (sestávající ze tří poplatků za výzvy k zaplacení ze dne 4. 3. 2024, ze dne 25. 3. 2024 a ze dne 29. 4. 2024 ve výši 500 Kč za každou uvedenou výzvu), dále příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného za dobu 13. 2. 2024 do 24. 9. 2024 ve výši 18 737,21 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z jistiny úvěru od 25. 9. 2024 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od 14. 2. 2024 do 24. 9. 2024 ve výši 8 319,36 Kč a dále v zákonné výši z jistiny úvěru od 25. 9. 2024 do zaplacení2. Žalovaný naopak navrhoval zamítnutí celé žaloby s argumentací, že se stal obětí trestného činu spáchaného neznámým pachatelem, který byl vyšetřován Policií ČR, a že žádnou úvěrovou smlouvu se žalobkyní neuzavřel, žádné prostředky z úvěru nezískal, sám celou situaci oznámil bezodkladně Policii ČR, nicméně žalobkyně nevyčkala výsledků vyšetřování a podala žalobu. Žalovaný tedy akcentoval, že sám žádnou smlouvu neuzavřel, nedisponoval finančními prostředky z úvěru, žádnou povinnost vůči žalobkyni neporušil a nemůže tak odpovídat za protiprávní jednání třetí osoby, zvláště šlo-li o „značně kvalifikované jednání“ skupiny pachatelů, kteří „po sobě zakryli stopy“.3. Na obranu žalovaného reagovala žalobkyně popisem mechanismu uzavření předmětné úvěrové smlouvy s tím, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví s využitím přístupových údajů a autorizačních prostředků, které měl ve své dispozici pouze žalovaný a které měl povinnost chránit před třetími osobami a zamezit jejich zneužití. Pokud se tedy žalovaný stal skutečně obětí tvrzeného podvodu, mohlo k tomu dojít pouze za jeho součinnosti a v důsledku porušení jím převzatých povinností. Potvrdila též žalobkyně prošetřování záležitosti orgány činnými v trestním řízení s tím, že však v jednom případě byla věc rozhodnutím příslušného orgánu odložena, ve druhém případě byly žalobkyni jakékoliv informace o řízení odepřeny vůbec.4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Na základě dohody o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví si žalovaný se žalobkyní sjednal mj. služby internetového bankovnictví, v nichž docházelo k autorizaci požadovaných transakcí využitím SMS klíče nebo využitím PIN kódu v aplikaci Smart klíč zasílaného na telefonní číslo , tel. číslo, , což vyplynulo ze smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 21. 2. 2020 a dále z dohody o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne 16. 3. 2018 a vyplývá to i z popisu žalovaného v rámci jeho vysvětlení před Policií ČR při podání vysvětlení dne 31. 3. 2023. Z obsahu téhož vysvětlení pak plyne, že se žalovaný dlouhodobě zabýval obchodováním s kryptoměnami, přičemž na telefonickou výzvu jemu neznámé osoby (zjevně smyšlené totožnosti) umožnil této osobě na její žádost prostřednictvím instalací k tomu určeného softwaru vzdálený přístup do svého osobního počítače, na výzvu uvedené osoby dále zadal přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví, které potvrdil došlým Smart klíčem, respektoval pokyn uvedené neznámé osoby, aby se z internetového bankovnictví neodhlašoval a ponechal svůj osobní počítač stále zapnutý, takto umožnil a přihlížel provedení několika transakcí (př. zřízení virtuálních karet, zvýšení limitů jednotlivých plateb, provedení příkazů k platbám, ale i zřízení účtu u jiných bank), včetně sjednání půjčky ve výši 548 tis. Kč, u které se spokojil s vysvětlením jejího účelu („záloha na obchodování“) ze strany neznámé třetí osoby, přičemž podle sdělení žalovaného měl oba programy vzdáleného přístupu instalované a aktivní jak na notebooku, tak na mobilním telefonu ještě v době podání svého vysvětlení dne 31. 3. 2023. Dne 8. 3. 2023 byl účet žalovaného podle jeho vysvětlení zablokován, následně funkční až do 16. 3. 2023 a pak opětovně zablokován. Sám žalovaný byl třetí osobou neznámé totožnosti telefonicky přímo instruován k uvádění nepravdivých údajů zaměstnancům žalobkyně (a dalším svým smluvním partnerům) a tento pokyn respektoval, jak vyplynulo rovněž z jeho vysvětlení.5. Z obchodních podmínek poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví, které účastníci učinili nedílnou součástí uzavřených závazků plyne, že s využitím přiděleného autorizačního kódu mohl žalovaný uzavírat smlouvy o vybraných bankovních produktech a jejich uzavření (autorizovat) prostřednictvím SMS klíče/Smart klíče, přičemž byl povinen řídit se zásadami bezpečného užívání elektronického bankovnictví a uživatelskou příručkou zveřejněnými žalobkyní a dalšími povinnostmi zakotvenými v čl. V. těchto obchodních podmínek, zejména využívat zabezpečení zabraňující třetí osobě v přístupu do svého zařízení, dodržovat zásady bezpečného chování na internetu a také postupy bezpečného používání elektronického bankovnictví, zejména pak dbát, aby se žádná jiná osoba nemohla seznámit s využívanými bezpečnostními prvky, tyto třetí osobě nesdělovat a činit veškerá přiměřená opatření na ochranu svých bezpečnostních prvků a prostředků pro komunikaci s tím, že porušení těchto povinnost považují strany za porušení sjednané smlouvy podstatným způsobem a žalovaný převzal plnou odpovědnost za škody vzniklé v přímé souvislosti s porušením těchto povinností. Úvěrující naopak byla zproštěna odpovědnosti za uskutečněné dispozice (vč. neautorizovaných platebních transakcí) v případě jednání žalovaného v rozporu s uvedenými povinnostmi a při podezření na neoprávněné či podvodné užití služeb elektronického bankovnictví byla oprávněna přistoupit k jejich blokaci.6. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne , datum, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr ve výši 548 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách po 6 332 Kč včetně úroku ve výši 9,38 % ročně a současně pak zaplatit poplatek za každou výzvu k úhradě dlužné částky pak ve výši 500 Kč. Úvěrová smlouva byla podepsána právě použitím elektronických prostředků, což bylo koneckonců shodné tvrzení obou stran (pouze žalovaný argumentoval, že podpis nepřipojil on, nýbrž jiná osoba). Čerpání úvěru ve výši 548 tis. Kč dne 27. 2. 2023 pak bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného a částka úvěru se tak dostala do dispozice žalovaného. Podle čl. VIII.3 úvěrové smlouvy byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s úhradou jeho závazků z úvěrové smlouvy mj. celý úvěr zesplatnit. Dopisem ze dne 16. 7. 2024 bylo prokázáno zesplatnění všech závazků žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy. Z doložených výzev k úhradě (vč. dodejek) je zřejmé, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dluhu, a to výzvou ze dne 3. 3. 2024, ze dne 24. 3. 2024, ze dne 29. 4. 2024, žalovaný ostatně jejich doručení nezpochybňoval. Transakce proběhlé na úvěrovém účtu jsou pak zřejmé z doložené transakční historie, ze které je rovněž zřejmé, že úvěr byl po dobu více než jednoho roku (nepravidelně) splácen inkasem z běžného účtu žalovaného, jak koneckonců upravila již samotná úvěrová smlouva.7. Z informace registru , právnická osoba, a výpisu vstupních systémových dat je zřejmé, že žalobkyně se řádně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného, kdy současně měla z historie běžného účtu žalovaného k dispozici dlouhodobá data o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného a soud v tomto ohledu neshledal žádných pochybení.8. Z usnesení Policie ČR, č. j, Anonymizováno, plyne pouze tolik, že podezření ze spáchání zločinu podvodu a přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněnému zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací ze strany neznámého pachatele bylo v říjnu 2023 odloženo, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Žalovaný ovšem v této věci figuroval pouze jako osoba, která umožnila využití svých běžných účtů k přeposílání peněžních prostředků, které měly být získány podvodným jednáním vůči jinému poškozenému. Sám žalovaný se ve své výpovědi označil za poškozeného (z jiné věci), nicméně jeho role v celé věci dále objasňována a objasněna nebyla.9. V poměrech sporného civilního řízení pochopitelně k důkazu provedeny pouze ty, které byly řádně navrženy, tedy v případě listin jednoznačně identifikována konkré