11 C 48/2026-27 – Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč se splatností do 6. 7 2025. Žalovaný se oproti tomu zavázal poskytnout žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 500 Kč a dále smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv splátky ve výši 500 Kč. Žalovaný ovšem úvěr neuhradil, tudíž se žalobkyně v řízení po žalovaném domáhala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru za dobu od jeho čerpání do splatnosti poslední splátky ve výši 10 500 Kč a konečně smluvní pokuty za prodlení s úhradou pěti splátek v celkové výši 2 500 Kč, to vše včetně úroku z prodlení v zákonné výši od 7. 7. 2025 do zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žádná ze stran nedostavila.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z doloženého výtisku úvěrové smlouvy ve spojení s potvrzením portálu , Anonymizováno, o provedené platbě a ve spojení se sdělením , právnická osoba, . o majiteli předmětného účtu uvedeného v úvěrové smlouvě lze mít za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena cestou prostředků elektronické komunikace uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal uhradit v pěti dvoutýdenních splátkách (čl. , Anonymizováno, .) a současně uhradit za čerpání úvěru pevný poplatek ve výši 2 100 Kč s každou sjednanou splátkou úvěru až do jeho úplného splacení (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2). Dále byla ujednána sankce za prodlení s úhradou kterékoliv splátky ve výši 500 Kč/splátku (čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3).Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve sjednaných splátkách, včetně úroku z úvěru (poplatku za poskytnutí úvěru). Současně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu za prodlení s úhradou každé z pěti sjednaných splátek ve výši 500 Kč. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, sjednaného úroku, smluvní pokuty, úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění. Pro úplnost dlužno dodat, že žalovaný předmětnou úvěrovou smlouvu uzavíral v pozici podnikatele, tedy s ohledem na jemu uložený požadavek jak běžné (§ 4 odst. 1 občanského zákoníku), tak dokonce odborné péče (§ 5 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž civilní soudy dle ustálené doktríny nesuplují orgány cenové kontroly a vychází se z předpokladu, že svéprávný člověk je schopen vyhodnotit cenu hlavního plnění jakékoliv smlouvy, kterou hodlá uzavřít, tím spíše pak v tak extrémně konkurenčním, regulovaném a současně transparentním segmentu trhu služeb, jako je trh finančních produktů. Krom toho pak nelze přehlédnout, že cena služby (ceně peněz) byly stanovena pevnou částkou, zatímco doba užívání cizích peněžních prostředků žalovaným přesáhla dva roky.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 120 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 6 advokátního tarifu, náhrady 21% DPH ve výši 315 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celková výše nákladů na straně žalobkyně tak činí 2 935 Kč. Předmětem řízení přitom byly učiněny nároky uplatněné žalobou podanou týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech v ustálené formulářové podobě, kdy jen v posledních letech u nadepsaného soudu totožný žalobce uplatnil v obdobných parametrech obdobné nároky ve vyšších desítkách věcí. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám advokáta žalobkyně.