15 C 43/2026-44 – Okresní soud v Chebu

ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2026:15.C.43.2026.1
Datum: 2026-07-20
Předmět: o 679 858,58 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 30 vyhl. č. 37/1992 Sb., § 32 vyhl. č. 37/1992 Sb., § 1 vyhl. č. 573/2025 Sb., § 4 vyhl. č. 573/2025 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 157 z. č. 262/2006 Sb., § 1958 z. č
náklady řízenídokazovánínáhrada nákladů
O co šlo: o 679 858,58 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 30 vyhl. č. 37/1992 Sb., § 32 vyhl. č. 37/1992 Sb., § 1 vyhl. č. 573/2025 Sb., § 4 vyhl. č. 573/2025 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb)
Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 3. prosince 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 604 697,22 Kč a 74 161,36 Kč jakožto nevrácených částí úvěrů a nepovoleného debetu 1 000 Kč s úrokem v poměru 5,9 % z nevráceného úvěru 604 697,22 Kč za období od 24. července 2025 do zaplacení, který kapitalizovala do 26. října 2025 v částce 9 190,07 Kč, s úrokem v poměru 8,9 % z nevráceného úvěru 74 161,36 Kč za období od 24. července 2025 do zaplacení, který kapitalizovala do 26. října 2025 v částce 1 703,73 Kč a s úrokem z prodlení v poměru 11,5 % z nevrácených úvěrů za období od 6. listopadu 2025 do zaplacení. Platební povinnosti žalovaného ve vztahu k nedoplatku úvěru 604 697,22 Kč a úroku z něj dovozovala žalobkyně ze smlouvy obsažené v dodatku č. , číslo, ze dne , datum, k rámcové smlouvě účastníků č. , číslo, ze dne , datum, . Podle této smlouvy měla žalobkyně, jakožto úvěrující poskytnout žalovanému 824 610 Kč, které se žalovaný měl zavázat vrátit a zaplatit úvěrující dále úrok 5,9 %, to vše ve splátkách po 14 672 Kč měsíčně do 14. června 2027. Žalovaný však přestal řádně splácet od 24. srpna 2025 a úvěrující proto podle smlouvy úvěr zesplatnila dne 27. října 2025. Žalovaný přesto dosud nezaplatil žalované částky úvěru a úroku podle této smlouvy. Platební povinnosti žalovaného ve vztahu k nedoplatku úvěru 74 161,36 Kč a úroku z něj dovozovala žalobkyně ze smlouvy obsažené v dodatku č. , číslo, ze dne , datum, k téže rámcové smlouvě účastníků. Podle této smlouvy měla žalobkyně, jakožto úvěrující poskytnout žalovanému 90 tis. Kč, které se žalovaný měl zavázat vrátit a zaplatit úvěrující dále úrok 8,9 %, to vše ve splátkách po 2 599 Kč měsíčně do 14. listopadu 2025. Žalovaný však přestal řádně splácet od 24. srpna 2025 a úvěrující proto podle smlouvy úvěr zesplatnila dne 27. října 2025. Žalovaný přesto dosud nezaplatil žalované částky úvěru a úroku podle této smlouvy. Platební povinnost k doplacení debetu dovozoval žalobkyně z uvedené rámcové smlouvy účastníků, podle níž zřídila žalovanému účet č. , č. účtu, a žalovaný mohl disponovat s penězi na účtu do výše zůstatku. Současně byl žalovaný povinen udržovat na účtu takový zůstatek, aby kryl všechny předpokládané platby a pokud bude účet vykazovat záporný zůstatek, vyrovná jej do pěti pracovních dnů od výzvy žalobkyně. Tuto povinnost žalovaný v neuvedený den porušil v rozsahu žalované částky. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení v zákonné výši z nevrácených částí úvěrů.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a bez předchozí omluvy se nedostavil ani k jednání před soudem.Po dokazování soud z písemných smluv účastníků (obsažených v uváděných dodatcích) zjistil žalobkyní uváděná ujednání o poskytnutí úvěrů a placení úroků a z výpisů žalobkyně z účtů pak soud zjistil také převody úvěrované částky ve prospěch žalovaného podle příslušné smlouvy. Význam důkazu výpisem z účtu hodnotil Krajský soud v Plzni, jakožto soud odvolací, opakovaně (viz např. rozsudek ze dne 6. srpna 2024, čj. 64 Co 286/2024-99, ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 145/2023; rozsudek ze dne 19. března 2024, čj. 64 Co 54/2024-69, ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 87/2023; anebo rozsudek ze dne 20. září 2023, čj. 25 Co 152/2023-77, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 315/2022) jako dostačující k prokázání tvrzení o finanční transakci.Z výpisu žalobkyně z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že předmětný nepovolený debet byl tvořen dvěma platbami po 500 Kč, účtovanými na vrub účtu žalovaného ve dnech 9. září a 6. října 2025 jako účelně vynaložené náklady na vymáhání.Soud dále vycházel z toho, že žalovaný nezaplatil žalobkyni pohledávky v žalovaném rozsahu, neboť žalovaný v rozporu s § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) nezaplatil tvrzení o opaku, tedy o pozitivní skutkové okolnosti.Výrokem I. soud vyhověl žalobě na placení nedoplatků úvěrových jistin, úroků a úroků z prodlení. Právo žalobkyně na vrácení úvěrů a placení sjednaných úroků je zakotveno v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním těchto peněžitých dluhů podle §§ 1968 a 1970 OZ, tedy neplnil v době sjednané či žalobkyní stanovené podle § 1958 OZ, je dále povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrokem II. pak soud zamítl žalobu na zaplacení 1 tis. Kč, představující nepovolený debet na běžném účtu. Po dokazování totiž soud zjistil, že debet nevznikl v důsledku využití peněz žalovaným prostřednictvím účtu, nýbrž připsáním dalších pohledávek žalobkyně na vbrub účtu (zaúčtováním, započítáváním), aniž by žalobkyně vysvětlila skutkové okolnosti vzniku těchto pohledávek. Žaloba v této části tedy byla zamítnuta pro neunesení břemene tvrzení, jež žalobkyni tížilo podle § 101 odst. 1 OSŘ.Výrokem III. soud v souladu s § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem, neboť její procesní neúspěch (podle výroku II.) byl jen nepatrný.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 27 195 Kč; Hotový výdaj 2 072,11 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu k jednání před soudem osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 4,4 l NM na 100 km na trase 280 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 573/2025 Sb.Celkem se jednalo o částku 29 267,11 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Citovaná ustanovení

§ 157 (262/2006 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)