31 C 168/2025-64 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 18. 7. 2025 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 14 224,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 224,80 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným jako klientem byla dne , datum, o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila, což žalovanému oznámila oznámením ze dne 20. 2. 2022. Zesplatněním úvěru vznikla tzv. Nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 48 033,08 Kč. Podle čl. 6.5 smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal pro případ svého prodlení s plněním dluhu zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z Nové jistiny úvěru s tím, že souhrn všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté částky, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaný neplnil své závazky, žalobkyně proto podala žalobu, na jejímž základě byl vydán platební rozkaz Okresního soudu v Chebu č.j. 28 C 228/2022-57, ze dne 14.12.2022, kterým soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl. 6.1.a 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998,00 Kč a 14 777,20 Kč. Částka ve výši 14 777,20 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru ve výši 48 033,08 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této Nové jistiny úvěru do 28. 11. 2022. Předmětným rozhodnutím Okresního soudu v Chebu bylo žalobě žalobce, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 28. 11. 2022, žalobkyně se tak domnívala, že jí vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty také za období po 28. 11. 2022. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 48 438,99 Kč od 29. 11. 2022 do 19. 12. 2022, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 47 438,99 Kč od 20. 12. 2022 do 1. 2. 2023, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 46 438,99 Kč od 2. 2. 2023 do 28. 2. 2023, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 45 438,99 Kč od 1. 3. 2023 do 15. 3. 2023 a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 44 438,99 Kč od 16. 3. 2023 do 8. 10. 2023. V souladu s limity smlouvy a ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb, požaduje tuto ve výši 14 224,80 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vyplývá, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, podle níž žalovanému poskytla částku 60 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splatit formou 36 měsíčních splátek po 6 059 Kč, ve které byla obsažena i splátka pojištění (bez pojištění činila výše měsíční splátky 5 317 Kč) a to spolu s úrokem ve výši 100,45 % ročně. Žalovaný splátky řádně nehradil, žalobkyně proto úvěr podle čl. 6.3 smlouvy o úvěru zesplatnila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 20. 2. 2022. Podle čl. 6.5 smlouvy o úvěru bylo mezi stranami ujednáno, že jestliže žalovaný nezaplatí Novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný dle sdělení žalobkyně neplnil své závazky, a tak podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 50 636 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 61 136 Kč od 22. 2. 2022 do 14. 4. 2022 ve výši 1 017,66 Kč, zákonným, Anonymizováno, úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 58 636 Kč od 15. 4. 2022 do 26. 5. 2022 ve výši 803,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 56 636 Kč od 27. 5. 2022 do 28. 6. 2022 ve výši 610,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 53 636 Kč od 29. 6. 2022 do 22. 7. 2022 ve výši 420,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 52 636 Kč od 23. 7. 2022 do 22. 8. 2022 ve výši 532,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 50 636 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 14 777,20 Kč ta období do dne podání žaloby, tj. do 28. 11. 2022, úrokem ve výši 100,45 % p.a. z částky 47 321,82 Kč od 22. 2. 2022 do 15. 3. 2022 ve výši 2 755,28 Kč a úrokem ve výši 8,5 % p.a. z částky 47 321,82 Kč od 16. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 22. 2. 2022 dosáhne částky 229 694 Kč.4. Na základě podané žaloby byl vydán platební rozkaz Okresního soudu v Chebu č.j. 28 C 228/2022-57 ze dne 14. 12. 2022, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 12. 1. 2023 a kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Soud má s ohledem na absenci jakýchkoliv skutkových tvrzení ze strany žalovaného za to, že po datu 28. 11. 2022 žalovaný žalobkyni na smluvní pokutu dle čl. 6. 5. smlouvy o úvěru ničeho nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 1. 7. 2025 odeslané téhož dne.5. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazujeli to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.6. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.7. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 13 o. z. platí, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.11. Vzhledem k povaze žalobou uplatněného nároku, tj. nároku na zaplacení smluvní pokuty, který má povahu akcesorického (vedlejšího) závazku k závazku hlavnímu, přičemž tímto je v daném případě závazek ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , zabýval se soud nejdříve právním posouzením právního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným založeným smlouvou o úvěru č. , hodnota, a dospěl k následujícímu závěru. Při hodnocení právního vztahu mezi účastníky je třeba aplikovat § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již