5 C 322/2021-21 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a také prokazoval, kdy a jaké dlužné částky vyrovnal. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a) o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím [částka], omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 5. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] která byla platná a účinná ve znění úvěru téhož čísla ze dne [datum], když nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný o půjčku požádal prostřednictvím online internetových stránek [webová adresa]. Žalovaný souhlasil při zaslání verifikační platby s všeobecnými obchodními podmínkami a na základě toho byla žádost žalovaného schválena, následně mu byla poskytnuta částka [částka] Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala smlouvou o úvěru, dále obchodními podmínkami smlouvy o úvěru i sazebníkem. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak dosud nezaplacené částky za každý den prodlení. Pohledávka na žalobkyni byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], když před tím dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému dopis s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Žalovaný však dlužnou částku ani částečně neuhradil. 6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], který je kapitalizovaný za období do [datum], za následující období od [datum] do zaplacení má žalobkyně rovněž právo na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně. Žalobkyně také kapitalizovala úrok z úvěru na částku [částka], když byl sjednán ve smlouvě o úvěru. Náklady spojené s uplatněním pohledávky činí [částka]. [příjmení] [částka] je potom smluvní pokutou sjednanou mezi účastníky ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení dle čl. 4 odst. 3 smlouvy o úvěru. Tato je počítána z dlužné jistiny [částka] za období od 5. 11. 2020 do 6. 4. 2021. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. V souladu s § 142 a) zákona č. 99/1963 Sb. byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je potom stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. Postoupení pohledávky soud posuzoval v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. Nárok na smluvní pokutu je odůvodněn § 2048 a následujících o. z. 8. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Žalobkyně má právo na náklady spojené se zastoupením advokátem, když advokát má ve smyslu vyhl. 177/1996 Sb., a to § 14b odst. 1 částku [částka] za jeden úkon právní služby. Advokát má právo za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvy k zaplacení za, 3 úkony celkem [částka]. Ke každému úkonu má ve smyslu § 14b odst. 1 právo na režijní paušál po [částka], celkem [částka]. Z celkové částky [částka] má advokát právo na 21 % DPH ve výši [částka], celkové náklady advokáta tak činí [částka]. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem [částka] činí celkové náklady řízení [částka], které soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal. 9. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.