10 C 50/2022-17 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 25 430,20 Kč s příslušenstvím, které tvoří: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 591,94 Kč, jakožto úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od [datum] do [datum]; kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 082,90 Kč, jakožto úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč za období od [datum] do [datum]; zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úrok ve výši 23,43 % ročně z částky 13 865,52 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdí, že obchodní korporace [právnická osoba] (dále jen„ Provident“), dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]. Provident posoudil úvěruschopnost žalované a na základě uzavřené smlouvy jí vyplatil 15 000 Kč v hotovosti dne [datum] při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit vyplacených 15 000 Kč a dále částku 15 168 Kč označovanou jako„ poplatek“ tvořenou kapitalizovaným úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatkem ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit 30 168 Kč v 65 týdenních splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná však uhradila jen 3 755 Kč a dluží tak na jistině 13 865,52 Kč a na„ poplatku“ 11 564,68 Kč. Žalobkyně tvrdí, že ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byl sjednán úrok 23,43 % ročně. Dále tvrdí, že Provident dne [datum] postoupil svou pohledávku za žalovanou z právního vztahu založeného zmíněnou smlouvou o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 3. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění. 5. Žalovaná dne [datum] uzavřela s Providentem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] a svým podpisem na smlouvě potvrdila převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti, kterou se zavázala vrátit společně s částkou 15 168 Kč označovanou ve smlouvě jako„ poplatek za spotřebitelský úvěr“ tvořenou úrokem ve výši 9 817 Kč, úhradou ve výši 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a poplatkem ve výši 3 851 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkem se tedy žalovaná zavázala Providentu zaplatit 30 168 Kč (15 000 Kč + 15 168 Kč) v 65 týdenních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které byly ke smlouvě přiloženy (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum], smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). Ve smluvních podmínkách smlouvy o spotřebitelském úvěru je v čl. 3 specifikováno pořadí, v jakém budou platby zákazníkem použity na úhradu jednotlivých dluhů, přičemž užití platby na splatný„ poplatek za spotřebitelský úvěr“ předchází užití této platby na splatnou jistinu spotřebitelského úvěru (smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). 6. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru Provident zkoumal úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím měsíčním příjmu (13 497 Kč), které ověřil z výplatních pásek, a údajů o jejích měsíčních výdajích, kreditní kartě a dluzích (zákaznická karta ze dne [datum]). 7. Žalovaná [příjmení] zaplatila v období od 9. 7. 2020 do 9. 7. 2020 celkem 3 755 Kč, které Provident započítal na položky označované ve smlouvě jako„ poplatek za smlouvu o spotřebitelském úvěru“ a zbytek na umoření jistiny, evidoval přitom neplacenou jistinu ve výši 13 865,52 Kč (tabulka umoření ze dne [datum]). Další platby kromě zmíněné částky 3 755 Kč žalovaná nezaplatila. 8. Provident se s žalobkyní dne [datum] dohodl na postoupení svých pohledávek. Pohledávka Providentu za žalovanou vzniklá na základě výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru figurovala mezi postoupenými pohledávkami (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]; seznam pohledávek). Postoupení pohledávky Provident žalované oznámil (oznámení ze dne [datum] o postoupení pohledávky; poštovní podací lístek). 9. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum] se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva ze dne [datum], poštovní podací lístek). <b>II. Hodnocení soudu</b> 10. Svou pohledávku za žalovanou [příjmení] postoupil na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení notifikována. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 12. Provident jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. III. ÚS 4129/18 ([spisová značka] SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). Informace od žalované [příjmení] jako právní předchůdce žalobkyně ověřil zejména z výplatních pásek žalobkyně, čímž dostál své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Protože žalovaná v rozporu se svým smluvně přijatým závazkem nevrátila ve smluvených splátkách celou poskytnutou jistinu a související dohodnuté platby a poplatky za související služby, vznikl jí z tohoto důvodu dluh na jistině ve výši 13 865,52 Kč a na dalších ve smlouvě dohodnutých platbách dluh ve výši 11 564,68 Kč. 14. Žalovaná je rovněž povinna hradit úrok ze zapůjčených peněz. V žalobě je požadován tento smluvně sjednaný úrok ve výši 23,43 % ročně od [datum] do zaplacení. Soud k danému konstatuje, že ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 88 % ročně. Sjednání úroku v takto vysoké výši však zjevným způsobem odporuje dobrým mravům. 15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz). 18. V posuzované věci je úrok 88 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je 11násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy ([datum]) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudu je z úřední činnosti známo