2 C 201/2021-24 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na převoz žalovaného služebním vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice [obec], [jméno] [příjmení] 1931 (dále též jen„ PZS“), kdy hlídka učinila cestu osobním automobilem tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], z [anonymizováno] do [obec] a do [obec] o délce 47 km. Žalovaný byl dne [datum] podle § 26 odst. 1 písmeno f) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, zajištěn a převezen do PZS podle § 89b odst. 1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a ve smyslu § 20 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, neboť se pod vlivem alkoholu, kdy dle záznamu o provedení dechové zkoušky přístrojem [příjmení] byla naměřena hladina ve výši 2,29 ‰, opakovaně neoprávněně domáhal vstupu na soukromý pozemek. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k zaplacení náhrady, která byla poskytovatelem poštovních služeb vrácena zpět s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Zásilka byla uložena k vyzvednutí do [datum] a lhůta k plnění tak uplynula [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání, pročež byl zajištěn příslušníky Policie ČR. Jelikož bylo zjištěno velké množství alkoholu v těle žalovaného, byl převezen do protialkoholní záchytné stanice. Žalobkyně ho marně vyzvala k zaplacení náhrady cestovních výdajů za jeho převoz. 3. Podle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření dle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřené osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 4. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalobkyně vynaložila náklady na převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice a kdy se potvrdila přítomnost návykové látky v těle žalovaného, přičemž důvodem bylo jeho protiprávní jednání spočívající v domáhání se vstupu na soukromý pozemek, je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu těchto nákladů. Náhrada jízdních výdajů se opírá o § 157 odst. 3 a 4 a § 158 zákoníku práce a o vyhlášku č. 358/2019 Sb. Náhrada jízdného při sazbě základní náhrady 4,20 [spisová značka], průměrné ceně benzínu [částka], průměrné spotřebě pohonných hmot dle technického průkazu vozidla ve výši 6,6 l [číslo] km a délce cesty 47 km činí žalovanou částku. Jelikož žalovaný dluh ani přes výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatil, je povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši od následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění. Žalovaný obdržel výzvu dne [datum], pročež měl dluh splnit do [datum]. Od následujícího dne je ve smyslu § 1958 odst. 2 a § 1970 o. z. v prodlení, pročež má povinnost platit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanoveními §§ 142 odst. 3 a 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, a to na paušální náhradu za dva úkony po [částka] (výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písmeno a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. Výrok o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu se opírá o § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona), přičemž žalovaný neměl v řízení úspěch a není od poplatku osvobozen. Soudní poplatek podle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku činí [částka].