2 C 99/2021-87 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s úroky z prodlení ve výši [částka] za dobu do [datum] a 10% úroky z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostalo tím, že jako majitel účtu č. [bankovní účet] (dále též jen„ účet“) vedeného právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále též jen„ banka“), na základě smlouvy ze dne [datum], učinil v sobotu dne 14. 12 2019 dvě transakce platební kartou vydanou k účtu, a to platbu ve výši [částka] u obchodníka [jméno] v [obec] a výběr hotovosti ve výši [částka] z bankomatu [právnická osoba], na adrese [adresa]. Platby v celkové výši [částka] však nemohly být zúčtovány k tíži účtu z důvodu, že na žádost žalovaného byl účet zrušen dne [datum] na pobočce [právnická osoba], v [obec]. [příjmení] vyzvala žalovaného dne [datum] k vyrovnání dluhu, což dosud neučinil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou postoupena žalobkyni. 2. Jelikož je žalovaný cizím státním příslušníkem, přičemž se nepodařilo zjistit místo jeho bydliště v tuzemsku, ani v zahraničí, ustanovil mu soud podle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka z řad advokátů. Ten namítl, že z výpisu z účtu za měsíc prosinec 2019 vyplývá, že naopak banka žalovanému ke dni zrušení účtu dlužila [částka] (kladný zůstatek účtu ke dni zrušení). Tyto prostředky byly podle výpisu z účtu převedeny na účet č. [bankovní účet], přičemž žalovaný není vlastníkem tohoto účtu a není jasný právní důvod této poslední transakce na účtu. 3. Žalobkyně k výzvě k vyjasnění skutečnosti, že z výpisu z účtu za období od 1. 12. do [datum] vyplývá, že ke dni jeho zrušení byl na účtu kladný zůstatek [částka], doplnila žalobu podáním z [datum], v němž vysvětlila, že při rušení účtu byl výnos ve výši [částka] převeden do závazkového modulu (účet [příjmení] [číslo]) a připraven k výplatě pod ID: [číslo]. Z otisku interního systému banky vyplývá, že tento výnos žalovaný vybral v hotovosti dne [datum] na pobočce banky. 4. K výzvě soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazu k prokázání tvrzení, že žalovaný platební kartou vydanou k účtu vybral z bankomatu [jméno] [příjmení] [příjmení] v [obec] peněžní prostředky ve výši [částka] a uskutečnil platbu u obchodníka [jméno] v [obec] ve výši [částka], předložila žalobkyně otisk z autorizačního portálu [právnická osoba], na němž je jak maskované číslo platební karty končící čtyřčíslím [číslo], tak i čas a částka výběru [částka] i čas autorizace platby u [jméno] v [obec] ve výši [částka]. Výběr v bankomatu (ATM) byl uskutečněn za přítomnosti karty s korektním zadáním [příjmení] a platba u obchodníka byla bezkontaktní bez zadání [příjmení]. 5. Opatrovník setrval na tom, že důkazy předkládané právním předchůdcem žalobkyně nepovažuje za dostatečné a namítl, že banka neměla účet zrušit, pokud nebyly zúčtovány platby žalovaného prostřednictvím platební karty, tudíž že si škodu způsobila sama, a proto nelze obohacení žalovaného považovat za učiněné bez spravedlivého důvodu. Žalovaný se spoléhal na to, že má na účtu kladný zůstatek peněžních prostředků ke dni jeho zrušení. 6. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neměl žádný spravedlivý (tedy právní) důvod si peníze ponechat. Není přitom rozhodné, kdo vznik bezdůvodného obohacení zavinil. 7. Soud ze smlouvy z [datum] k účtu č. [bankovní účet] a výpisu z tohoto účtu za období od 1. 12. do [datum] zjistil, že banka vedla žalovanému účet v české měně, že žalovaný dne [datum] kromě výběru v hotovosti ve výši [částka] na pobočce banky požádal o zrušení účtu, přičemž z otisku interního systému [právnická osoba], označené jako informace o závazku bylo zjištěno, že kladný zůstatek na účtu po jeho zrušení ve výši [částka] nebyl převeden na evidenční účet pohledávek z nesplaceného úvěru [číslo] na kterém byl od [datum] evidován dluh ve výši [částka], ale byl převeden na technický účet pro výplatu peněžních prostředků v hotovosti č. [bankovní účet], přičemž žalovanému byly téhož dne tyto peněžní prostředky vyplaceny v hotovosti po předložení [číslo obč. průkazu]. 8. Z výzvy [právnická osoba], k vyrovnání dlužné částky ze dne [datum] a snímku obrazovky z autorizačního portálu [právnická osoba], bylo zjištěno, že kartou končící čtyřčíslím [číslo], která byla vydána žalovanému k účtu, byly dne [datum] uskutečněny dvě transakce, a to platba u obchodníka [jméno] v [obec] ve výši [částka] v 15:44 hodin a výběr hotovosti z bankomatu [jméno] [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], ve výši [částka] v 16:3 0:18 hodin. 9. Z poslední výzvy před podáním žaloby z [datum] a dodejky podané [datum] adresované na poslední známou adresu žalovanému [ulice a číslo], [obec], bylo zjištěno, že banka vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet]. Z výpisu tohoto evidenčního účtu pak bylo zjištěno, že banka evidovala od [datum] dluh ve výši [částka] a že úroky z prodlení k [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky, činily [částka]. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] a její přílohou [číslo] obsahující seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. 11. Na podkladě provedeného prokazování učinil soud skutkový závěr, že žalovaný před zrušením účtu vedeného právním předchůdcem žalobkyně uskutečnil transakce v žalované výši [částka], které nebyly ke dni zrušení účtu ještě zúčtovány k tíži účtu, přičemž kladný zůstatek na účtu byl žalovanému vyplacen. Následujícího dne však žalovaným provedené debetní transakce platební kartou nemohly být zúčtovány k tíži již zrušeného účtu, ale musely být evidovány jako dluh žalovaného, neboť banka plnila za žalovaného obchodníkovi a bance, která poskytla peněžní prostředky žalovanému v hotovosti. [příjmení] ho však marně vyzvala k vyrovnání dluhu. Pohledávku pak smluvně postoupila žalobkyni. 12. Jelikož je žalovaný cizím státním příslušníkem, který nemá v současnosti bydliště v České republice, zabýval se soud tím, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost a jakým hmotným právem se daný spor řídí. Opatrovník namítal, že nejsou splněny podmínky řízení, neboť není známa státní příslušnost žalovaného, avšak žalobkyně sdělila, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nelze-li aplikovat pro spotřebitele příznivější zvláštní úpravu týkající se spotřebitelských smluv, je namístě použít úpravu zvláštní příslušnosti obsaženou v čl. 5 nařízení Brusel I (nařízení č. 44/2001), konkrétně v odst. 1 písm. b) pod druhou odrážkou upravující poskytování služeb. Bankovní služby byly v daném případě poskytovány v České republice bankou se sídlem v České republice. Podle rozsudku SDEU ve věci [příjmení] [jméno] [číslo] a C [číslo] je nutno dovodit pravomoc českých soudů, neboť poslední bydliště žalovaného, které bylo možné zjistit z uvedené smlouvy, se nachází v České republice. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 13. Soud se ztotožnil s názorem žalobkyně, že v dané věci je dána mezinárodní příslušnost českého soudu podle čl. 4 nařízení Brusel I bis (nařízení č. 1215/2015/EU), přestože nebylo zjištěno současné bydliště žalovaného. Je třeba vycházet z posledního bydliště žalovaného, které bylo na území České republiky. Státní příslušnost není podle uvedeného nařízení pro určení mezinárodní příslušnosti rozhodná. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je v dané věci rozhodným právem právo české, neboť banka jako poskytovatel služby spočívající ve vedení účtu měla v době uzavření smlouvy sídlo v České republice. 14. Projednávanou věc je tak třeba posuzovat podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se obohatí bezdůvodně zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Termínem„ spravedlivý“ použitým v § 2991 odst. 1 o. z. je míněn termín„ právní“, neboť spravedlivým důvodem, pro který si lze předmět obohacení ponechat, se míní právní důvod, tedy založený na právním titulu. Pokud majitel účtu používá platební kartu k němu vydanou a pomocí ní si vyzvedne hotovostní peníze z bankomatu, popřípadě ji použije k platbám u obchodníka, pak musí předpokládat, že buď bude tato částka odečtena z jeho kladného zůstatku na účtu, nebo mu vznikne dluh vůči bance, která musela za něj platbu provést. Dojde-li k zúčtování platby z technických důvodů až poté, co je účet zrušen, pak banka za majitele účtu plnila to, co měl po právu plnit majitel sám. V řízení bylo prokázáno, že sice kladný zůstatek zrušeného účtu činil [částka] (tato částka je téměř totožná s žalovanou částkou), ale že byl vyplacen v hotovosti žalovanému, který plnění přijal