9 C 61/2022-23 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem: tramvají - linkou 3 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem hl.m. [obec], akciovou společností, v [obec] (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“). Žalovanému vznikla zákonná povinnost uhradit jízdné. Výše jízdného a oprávněnost požadavku na jeho zaplacení vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále z platného Tarifu PID. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“). Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) [částka] výše přirážky k jízdnému vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále i z Čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“). Přirážka k jízdnému je svojí právní povahou smluvní pokutou, tedy samostatnou, byť akcesoricky vznikající, pohledávkou (nárokem vyplývajícím z uzavřené smlouvy o přepravě a porušením SPP). Právní povaha přirážky k jízdnému jako smluvní pokuty byla vyslovena např. v nálezu Ústavního soudu ČR pod [číslo] Sb. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Skutečnost, že SPP poskytují cestujícímu možnost (bonus) uhradit přirážku ve snížené výši ([částka]), pokud ji uhradí na místě nebo v doplatkové pokladně DP nejdříve následující pracovní den od 12:30, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky, nemění (neprodlužuje) jakkoliv datum splatnosti přirážky, který nastává již okamžikem (dnem) provedení přepravní kontroly. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze závěr o skutkovém stavu a právní hodnocení. 3. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem: tramvají - linkou 3 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem hl.m. [obec], akciovou společností, v [obec] (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaný je povinen zaplatit žalovanou částku, neboť porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“). Žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) [částka] výše přirážky k jízdnému vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále i z Čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen„ SPP“). Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, je povinen zaplatit žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, náleží mu podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za tři úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů [částka] za tři úkony právní služby po [částka], to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o [částka] a soudní poplatek [částka] Celkem činí náklady řízení [částka].