2 C 157/2023-80 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 16 635 Kč s příslušenstvím a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 16 635 Kč od 28. 1. 2022 do 27. 4. 2022 představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 11. 2021 mezi žalobkyní a žalovanou. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], který soud ovšem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušil pro absenci jeho řádného doručení žalované. 4. Při jednání provedl soud důkaz smlouvou na č. l. 48-49 spisu sp. zn. [spisová značka], všeobecnými obchodními podmínkami na č. l. 50-52, sazebníkem na č. l. 53-54, popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru na č. l. 55-56, výpisem o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 57, autorizací ověření totožnosti na č. l. 58, identifikovanými příjmy na č. l. 59, potvrzením o výplatě na č. l. 60, kopií občanského průkazu na č. l. 61-62 a předžalobní upomínkou na č. l. 63. 5. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Na podkladě listinných důkazů založených ve spisovém materiálu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] lze uzavřít, že žalovaná distančním způsobem prostřednictvím webové adresy [webová adresa] uzavřela se žalobkyní dne 28. 11. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě jí byla převodem na bankovní účet vyplacena částka ve výši 13 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala splatit do 28. 12. 2021. Společně s jistinou se žalovaná zavázala uhradit ještě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč, poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč měsíčně a poplatek za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč. Celková částka splatná žalovanou tak činila 16 525 Kč. V souladu s čl. I. bodem 2. tvoří nedílnou součást smlouvy všeobecné obchodní podmínky a sazebník. 10. Částku ve výši 16 525 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni do 28. 12. 2021, dne 21. 12. 2021 ovšem požádala o prodloužení splatnosti o 30 dnů, za což zaplatila částku ve výši 3 250 Kč. Žádné další plnění již žalovaná na své dluhy žalobkyni neposkytla a dnem 28. 1. 2022 se ocitla v prodlení. 11. Soud předně konstatuje, že žalobkyně v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudila úvěruschopnost žalované jakožto žadatelky o úvěr v pozici spotřebitele, přičemž tak učinila přiměřeně ve vztahu k výši poskytovaného úvěru a vyšla jak z informací prezentovaných samotnou žalovanou, tak z informací načerpaných z příslušných databází. 12. Na výzvu soudu ze dne 12. 7. 2023 ohledně upřesnění požadovaných plnění žalobkyně vzala žalobu zpět, pokud se týče částky ve výši 910 Kč odpovídající požadovaným účelně vynaloženým nákladům a částky ve výši 110 Kč Vedle uvedeného výslovného zpětvzetí žalobkyně ještě implicitně omezila svůj původní žalobní návrh v části týkající se smluvní pokuty, neboť namísto částky 1 497,15 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 16 635 Kč za dobu od 28. 1. 2022 do 27. 4. 2022 nově nárokuje částku ve výši 1 157 Kč určenou v téže sazbě za téže období, leč z částky 13 000 Kč. 13. Na výzvu soudu ze dne 16. 8. 2023 poukazující na nesprávně stanovenou výši poplatku za prolongaci splatnosti žalobkyně omezila žalobu ještě o dalších 780 Kč s odůvodněním, že nejen poplatek za prolongaci, ale též poplatek za poskytnutí úvěru měly činit shodně 2 860 Kč, nikoliv 3 250 Kč. 14. Částka, o níž byla žaloba v souhrnu ponížena, tak činí 2 140,15 Kč (910 Kč + 110 Kč + 340,15 Kč + 780 Kč). 15. Celková částka splatná žalovanou dle výše vzpomenuté smlouvy představovala 16 135 Kč, z toho 13 000 Kč na jistině, 2 860 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 165 Kč na poplatku za službu„ Presto“ a 110 Kč na poplatku za službu„ Klidné spaní“. 16. Pokud se týče uplatněné smluvní pokuty, tato nebyla při vědomí závěrů relevantní judikatury sjednána platně. Ujednání o smluvní pokutě jest totiž obsaženo ve všeobecných obchodních podmínkách, respektive v sazebníku, avšak nikoliv v úvěrové smlouvě samotné, což lze považovat za stav zakládající v neprospěch spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech. (k tomu blíže viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3126/2020). 17. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné podáním ze dne 10. 8. 2023, respektive podáním ze dne 14. 9. 2023 soud řízení co do částky ve výši 2 140,15 Kč podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok v odst. I.) 18. Žalobě bylo vyhověno, pokud se týče nároku na zaplacení jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 860 Kč a poplatků za službu„ Presto“ a„ Klidné spaní“ v celkové výši 275 Kč. Na takto zjištěnou sumu ve výši 16 135 Kč soud započetl částku ve výši 390 Kč, která zůstala po započtení plnění ve výši 3 250 Kč na poplatek za prolongaci, jenž činil 2 860 Kč (3 [číslo] 860 = 390). V souladu s § 1970 o. z. byl žalobkyni přiznán též zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky 15 745 Kč, a to ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok v odst. II.). 19. Jako nedůvodnou naopak soud žalobu zamítl co do požadované smluvní pokuty ve výši 1 157 Kč (výrok v odst. III.). 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyni, která byla neúspěšná v poměrně nepatrné části, vznikly náklady řízení, které představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, jednak náklady právního zastoupení ve výši 900 Kč, které dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a tři režijní paušály ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Výslednou částku 900 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejímž je advokát žalobkyně plátcem. V souvislosti s aplikací § 14b se sluší uvést, že návrh žalobkyně je podáván na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu viz kupříkladu řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] nebo pod sp. zn. [spisová značka]). 21. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.