2 C 74/2023-53 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhá zaplacení částky ve výši 52 577 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 23. 5. 2019. Připomíná, že na podkladě úvěrové smlouvy [číslo] poskytla žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se uvedenou sumu včetně příslušenství zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši efektivní sazby 151,6 %. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované jednak na podkladě informací získaných od ní samotné, jednak z řady zdrojů dalších. Žalovaná se ovšem ocitla v prodlení s úhradou prvých dvou splátek, v souvislosti s čímž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (499 Kč x 2) a nákladů spojených s prodleném ve výši 400 Kč (200 Kč x 2). K datu 12. 9. 2019 došlo v souladu s čl. 6 úvěrové smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou první splátky v délce 65 dnů. V souladu s dikcí čl. 6 úvěrové smlouvy vznikl žalobkyni ještě nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, která je požadována ve výši 14 002 Kč za období prodlení od 14. 9. 2019 do 21. 3. 2023. Žalovaná na pohledávku doposud ničeho neuhradila, a to ani vzdor zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Při jednání provedl soud důkaz listinami založenými ve spisovém materiálu sp. zn. [spisová značka], a to návrhem na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 6-9, oznámením o okamžitém zesplatnění na č. l. 10, kartou klienta na č. l. 11, oznámením o schválení úvěru na č. l. 12, splátkovým kalendářem na č. l. 13, dodejkou na č. l. 14, předsmluvním formulářem na č. l. 15-17, výzvou včetně upozornění na možnost zesplatnění na č. l. 18 (9. 9. 2019), výpisem ze SOLUS na č. l. 19, výzvou včetně upozornění na možnost zesplatnění na č. l. 20 (9. 8. 2019), ústřižky složenek na č. l. 21, dokladem o vyplacení úvěru na č. l. 23, hodnocením klienta na č. l. 24-25, prohlášením klienta na č. l. 26-27, scóringem na č. l. 28, kopií občanského průkazu na č. l. 29-30, podacím archem k předžalobní upomínce na č. l. 31, výpisem ze seznamu ČNB na č. l. 32, předžalobní upomínkou na č. l. 33, vyjádřením znalce na č. l. 34-38 a výpisem z účtu na č. l. 40. 4. Ze shora rekapitulovaných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela se žalobkyní jakožto úvěrující smlouvu o úvěru [číslo] na podkladě které jí byly na účet převedeny finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit žalované formou 48 měsíčních splátek po 2 459 Kč. Celková částka, jíž byla žalovaná povinna zaplatit, činila 118 032 Kč, zápůjční úroková sazba dosahovala míry 151,6 % ročně. V rámci úvěrové smlouvy strany ujednaly pro případ prodlení sérii smluvních pokut. V případě prodlení s úhradou jedné splátky či její části v délce 30 dnů vzniklo úvěrující společnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, celková výše tohoto typu pokuty byla limitována částkou 2 999 Kč Vedle toho smlouva zakotvila právo úvěrující společnosti požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč pro případ prodlení s úhradou jednotlivé splátky v délce 15 dnů. Za předpokladu prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů mělo dojít k automatickému zesplatnění úvěru, přičemž pro případ prodlení s úhradou tzv. nové jistiny úvěru (čl. 6 smlouvy o úvěru) vzniklo úvěrující společnosti právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Souhrn všech uplatněných smluvních pokut byl limitován částkou 15 000 Kč (čl. 6 smlouvy o úvěru). 5. V souvislosti se žádostí o úvěr vyplnila žalovaná formulář, v němž uvedla druh a výši svého příjmu, specifikovala své výdaje a poskytla úvěrující společnosti další relevantní informace stran své životní situace (vzdělání, bytové a rodinné poměry). Na podkladě informací od žalované a zjištění z databází SOLUS a NRKI vyhodnotila žalobkyně jakožto úvěrující schopnost žalované úvěr splácet a učinila rozhodnutí, že žalované poskytne 30 000 Kč. Žalovaná prodlela s úhradou prvních tří splátek, což vedlo k automatickému zesplatnění úvěru, o čemž žalobkyně žalovanou náležitě informovala. Žalovaná na dlužnou pohledávku doposud ničeho neuhradila. 6. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 14. Dle § 122 odst. 2 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 15. Dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 16. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 2557/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 17. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 18. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost„ toliko“ relativní. Jedná se o konst