5 C 262/2023-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 29. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 10 603,50 Kč s příslušenstvím. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR [číslo] ze dne 26. 7. 2023. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, doručeno jí bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy, a to zejména smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 6. 11. 2010 poskytla právní předchůdkyně žalobkyni společnost [právnická osoba] žalované dne 6. 11. 2010 půjčku ve výši 11 000 Kč. Na základě smlouvy se žalovaná zavázala vrátit částku 20 196 Kč, z čehož 11 000 Kč činila půjčená částka, poplatek činil 9 196 Kč. Vše mělo být spláceno v hotovosti v 60ti pravidelných týdenních splátkách po 341 Kč. Žalovaná však podmínky smlouvy neplnila, když své závazky řádně a včas nesplácela. Smlouva zanikla uplynutím doby dne 8. 7. 2009, když na celkový dluh žalovaná uhradila pouze 14 040 Kč Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 6. 11. 2010 a kopií smluvních podmínek. Postoupení pohledávky prokázala žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Předžalobní výzva byla žalované zaslána 1. 6. 2023, ani poté žalovaná dlužnou částku, byť jen částečně, neuhradila. 5. Žalovaná dále rovněž s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] uzavřela další smlouvu o půjčce [číslo] dne 2. 6. 2010, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, když žalovaná se k tomu zavázala uhradit ještě poplatek ve výši 8 360 Kč, a to v 60ti týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná řádně částku nesplácela, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu, když žalobce předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Ani poté žalovaná dlužnou částku, byť i jen částečně, neuhradila. 6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dne 6. 11. 2010, číslo smlouvy o půjčce [číslo], na základě níž jí byly poskytnuty finanční prostředky 11 000 Kč, dluží žalovaná celkem částku 7 050,16 Kč s příslušenstvím. Rovněž s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne 2. 6. 2010, na základě níž jí byly poskytnuty prostředky 10 000 Kč, z titulu této smlouvy dluží žalovaná žalobkyni 3 553,34 Kč s příslušenstvím. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, dle něhož není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, vč. práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Z toho důvodu je věc posuzována podle zákona č. 40/1964 Sb., obč. zákoníku. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., když jeho výše je stanovena vládním nařízením [číslo] Sb. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena od jejího právního předchůdce ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku. 8. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve smyslu § 14 b) odst. 1.2 vyhl. 177/1996 Sb. 300 Kč za jeden úkon. Advokát má právo za přípravu + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a jednoduchou výzvu k plnění za 3 úkony, celkem 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby má právo ve smyslu § 14b) /5a) právo na režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč. Spolu s 21 % DPH ve výši 252 Kč činí náklady advokáta celkem 1 452 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč činí náklady řízení celkem 2 252 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal. 9. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.