7 C 238/2023-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 3. 2023 domáhala po žalovaných, aby jí společně a nerozdílně zaplatili 406 394,75 Kč s příslušenstvím uvedeném ve výrocích tohoto rozsudku. S [jméno] [příjmení] (dále jen dlužnice), zemřelou dne 25. 5. 2021, uzavřela dne 29. 11. 2012 smlouvu o stavebním spoření [číslo] jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy o stavebním spoření požádala dlužnice o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření dne 10. 3. 2016, kdy s ní byla uzavřena tato smlouva [číslo] ve výši 558 000 Kč. Součástí této smlouvy jsou všeobecné obchodní a obecné úvěrové podmínky žalobkyně. Úvěr byl vyčerpán 15. 3. 2016. Sjednaná výše úroku činila 3 % ročně. Žalovaní jsou dědici po dlužnici. Dědické rozhodnutí Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací] nabylo právní moci dne 17. 8. 2022 a oba žalovaní se tak stali dlužníky žalobkyně s tím, že jejich povinnost plnit je společná a nerozdílná. Žalovaní si své povinnosti neplnili, proto žalobkyně dopisem ze dne 24. 1. 2023 od smlouvy ve vztahu k oběma žalovaným odstoupila se splatností pohledávky téhož dne. Předžalobní výzva k plnění ze dne 13. 3. 2023 byla bezvýsledná. Dne 16. 1. 2023 provedla žalobkyně zúčtování finančních prostředků z vkladového účtu [číslo] ve výši 149 977,75 Kč proti své pohledávce na meziúvěrovém účtu [číslo] (čl. III. odst. 1 smlouvy a čl. XXIII. odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření). Před tímto zúčtováním činil zůstatek pohledávky na meziúvěrovém účtu částku 556 372,50 Kč, která se sestávala ze zůstatku nesplaceného meziúvěru (jistiny). Po zúčtování vkladového účtu ve výši 149 977,75 Kč vůči nesplacenému meziúvěru, činila pohledávka ke dni odstoupení 24. 1. 2023 406 394,75 Kč Smluvní úrok ve výši 3 % p.a. z nesplaceného meziúvěru žalobkyně uplatnila do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky (čl. II. písmeno a) odstavec 4 úvěrové smlouvy). Od data odstoupení až do zaplacení uplatňuje roční smluvní úrok 3 % a zákonný úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.). S účinností od 12. 3. 2021 došlo u žalobkyně ke změně obchodní firmy na [právnická osoba] z původní [právnická osoba] 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj. EPR [číslo], který byl zrušen podle § 173 odst. 2 o. s. ř. Soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř. 3. Skutkovým závěrem soudu je, že dlužnice uzavřela s žalobkyní smlouvu o stavebním spoření a smlouvu o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření tak, jak je uvedeno v prvním odstavci tohoto odůvodnění. Zemřela dne 25. 5. 2021 a v usnesení, které nabylo právní moci dne 17. 8. 2022 bylo rozhodnuto o tom, že druhý žalovaný odpovídá za dluhy z předmětného nároku, včetně úroku, ve výši 557 767,50 Kč a je povinen vyplatit prvnímu žalovanému čistou hodnotu dědictví 1 027 000 Kč (bod 3. usnesení). Po zúčtování vkladového účtu ve výši 149 977,75 Kč vůči nesplacenému meziúvěru, činila pohledávka ke dni odstoupení od smlouvy (24. 1. 2023) částku 406 394,75 Kč. Předžalobní výzva k plnění byla bezvýsledná. Skutková zjištění byla učiněna z návrhu na změnu smlouvy o stavebním spoření [číslo] ze dne 11. 2. 2016, potvrzení o rozdělení smlouvy a změně tarifní varianty ze dne 16. 2. 2016, žádosti o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření č. úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 11. 2. 2016 se spisem žalobkyně včetně zajištění zástavním právem k nemovitosti ze dne 23. 2. 2016 (schválen meziúvěr ve výši 558 000 Kč), pojistné smlouvy pojištění Domov od lišky [číslo] ze dne 16. 2. 2016, osobních údajů v žádosti o úvěr ze dne 22. 2. 2016, potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci ze dne 22. 2. 2016 s výplatními lístky za měsíc prosinec 2015, listopad 2015, leden 2016, potvrzení o průměrném výdělku žalované ze dne 22. 2. 2016, potvrzení o placených dávkách nemocenského pojištění ze dne 22. 2. 2016, pracovní smlouvy ze dne 16. 11. 2015 s rozhodnutím o jmenování vedoucím odboru vedlejšího hospodářství ze dne 18. 11. 2015, výplatních lístků ze ledna 2020, února 2020, března 2020, výpisy z účtu, hodnocení úvěrového případu, údajů o věřiteli, souhrnných informací, smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření uzavřené mezi žalobkyní a dlužnicí dne 7. 3. 2016, smlouvy 3 [spisová značka] o přistoupení k dluhu, žádosti o čerpání, usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově čj. [číslo jednací], přehledu plateb na úvěrový účet za období od 15. 3. 2016 do 16. 1. 2023, odstoupení od smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 24. 1. 2023 s dodejkami, výzev k plnění ze dne 13. 3. 2023 a poštovního podacího archu ze dne 13. 3. 2023. 4. Dlužnice uzavřela s žalobkyní smlouva o stavebním spoření, úvěru a meziúvěru ze stavebního spoření v souladu se zák. č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Žalovaní jsou dědici po dlužnici a podle § 1701 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Z dědického rozhodnutí je nepochybné, že za předmětnou pohledávku odpovídá pouze druhý žalovaný, který se zavázal vyplatit žalovanému čistou hodnotu dědictví (po ponížení o závazky dlužnice ve vztahu k žalobkyni). Za daného stavu tak byla žaloba vůči prvnímu žalovanému zamítnuta a přiznány veškeré nároky pouze ve vztahu k druhému žalovanému. 5. Příslušenství pohledávky činí sjednaný úrok 3 % ročně a úrok z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. a to ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Prvnímu žalovanému soud náklady nepřiznal s ohledem na skutečnost, že mu ani žádné nevznikly. Žalobkyni byla přiznána plná náhradu nákladů vůči druhému žalovanému, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem 16 256 Kč, třemi úkony advokáta (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 9 940 Kč a třemi režijními paušály po 300 Kč, to vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o 21 % DPH. 7. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.