7 C 337/2022-18 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 10. 10. 2022 domáhal po žalovaném zvýšení výživného od listopadu 2022 na částku 6 000 Kč měsíčně. Uvedl, že od posledního jednání došlo k výraznému zvýšení nákladů na energie bytu a zvýšení cen potravin. Jeho matka nezvládá finanční náklady platit sama. Žalobce je jediným vyživovaným dítětem žalovaného. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Maximálně by mohl platit výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. 3. Žalobce, jako účastník řízení vypověděl, že musel z objektivních důvodů opakovat studium I. ročníku v [obec]. Následně začal studium na středním odborném učilišti v [obec], kam musí dojíždět s přestupem v [obec]. Denní náklady na dopravu činí 112 Kč. Sám má pouze běžné výdaje, se studiem žádné další nemá. Matka mu denně dává kapesné 200 Kč, z čehož platí dopravu do školy a za zbytek si kupuje svačinu, na obědy nechodí. 4. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že jeho příjmem je invalidní důchod II. stupně ve výši 10 600 Kč měsíčně. Od 1. 9. 2022 je zaměstnán v pracovním poměru v chráněné dílně [právnická osoba] Bydlí v rodinném domě. Obývá jedno patro, ve druhém bydlí jeho bývalá manželka. Náklady na elektřinu jsou 3 000 Kč měsíčně, vodné platí 3 600 Kč za každé tři měsíce. Polovinou mu přispívá bývalá manželka, která za dřevo na topení zaplatila 20 000 Kč, bude jí muset polovinu uhradit. 5. Z rozsudku Okresního soudu v českém Krumlově čj. [číslo jednací] soud zjistil, že nabyl právní moci dne 19. 11. 2021. Tímto rozhodnutím byla zvýšena vyživovací povinnost žalovaného na tehdy nezletilé žalobce od 1. 9. 2021 z částky 2 000 Kč na 2 500 Kč měsíčně. Žalobce v té době byl studentem střední školy a středního odborného učiliště automobilního v [obec]. Z důvodu poruchy počítače se neúčastnil distanční výuky, proto musel od září 2021 opakovat ročník. Denní náklady na jízdné činily 20 Kč, stravu měl zajištěnu z domova. Byl zdráv, neměl žádné mimoškolní aktivity. Matka v té době platila nájemné 6 300 Kč a za elektřinu 1 400 Kč. Na těchto nákladech se podílela jednou polovinou. Byla poživatelkou invalidního důchodu ve výši 11 029 Kč a byla zaměstnána v chráněné dílně s průměrným čistým měsíčním příjmem 3 649 Kč. Pobírala přídavky na nezletilého 1 000 Kč měsíčně a příspěvek na mobilitu 500 Kč. Žalovaný neměl jinou vyživovací povinnost, žil v domě s bývalou manželkou. Na polovinu hradil náklady na vodné 3 600 Kč za tři měsíce a polovinu na nákup dřeva na topení 15 000 Kč ročně. V té době byl jeho jediným příjmem invalidní důchod I. stupně ve výši 10 026 Kč Úřadem práce mu byl vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 473 Kč měsíčně. 6. Z výplatních lístků žalovaného soud zjistil, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] V červnu činil jeho příjem 11 304 Kč, v srpnu 7 510 Kč (k tomu nemocenská 3 799 Kč), v září 6 066 Kč a v měsíci říjnu 6 038 Kč. U obou posledních měsíců je poznámka„ mzda insolvenčnímu správci“. 7. Z listin předložených matkou žalobce soud zjistil, že její příjem za období od září do listopadu 2022 činil 8 746 Kč, 12 095 Kč a 12 057 Kč. Od září 2022 měla invalidní důchod III. stupně 12 867 a od 1. 1. 2023 se zvýšil na 13 465 Kč. Doplatek k invalidnímu důchodu III. stupně činí 99 Kč. Podle nájemní smlouvy platí svědkyně nájemné 18 000 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 6 019 Kč. 8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje v chráněné dílně [právnická osoba] s příjmem, který doložila výplatními lístky. Je poživatelkou invalidního důchodu v současné výši 13 465 Kč měsíčně. Od poslední úpravy výživného se zvýšily náklady na žalobce. S ohledem na změnu školy činí výdaje za denní dopravu tam a zpět 112 Kč. Musela mu koupit nový mobilní telefon, který ještě splácí. Spolu s žalobcem mají pouze běžné výdaje. 9. Z vyjádření JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ze dne 24. 11. 2022 soud zjistil, že je insolvenčním správcem žalovaného. Na účet majetkové podstaty dlužníka bylo ke dni 21. 11. 2020 přijato celkem 17 749 Kč (11 711 Kč od ČSSZ a 6 038 Kč od společnosti [právnická osoba]). Nezabavitelná část příjmů za měsíc listopad 2022 činí 15 787 Kč. Správce kontaktoval žalovaného, aby mu mohl vyplatit nezabavitelnou částku, což se z důvodů na straně žalovaného do současné doby nezdařilo. 10. Skutkovým závěrem soudu je, že od poslední úpravy poměrů k tehdy ještě nezletilému žalovanému (k 1. 9. 2021) došlo ke změně poměrů spočívající v navýšení nákladů žalobce na dopravu do školy a zpět. Z původně placených 400 Kč měsíčně na částku 2 240 Kč (při dvaceti pracovních dnech). Rovněž došlo ke změně poměrů na straně žalovaného, kterému se jeho tehdejší příjem 10 026 Kč navýšil na částku minimálně 17 700 Kč (z toho invalidní důchod 11 711 a mzda 6 000 Kč). Jak vyplynulo z vyjádření insolvenčního správce, jeho příjem za měsíc listopad činil 17 749 Kč. Soud nepřihlíží k nižší částce (nezabavitelné části příjmů za tento měsíc 15 787 Kč), protože se do této situace (insolvenčního řízení) dostal vlastním zaviněním. Rovněž soud zohlednil i zvýšení ročních nákladů žalovaného na otop o celkem 2 500 Kč (v době předchozí úpravy platil s bývalou manželkou na polovinu celkem 15 000, na tento rok to je 20 000 Kč). Dále byla zohledněna i skutečnost, že žalovaný o žalobce nijak nepečuje. Za daného stavu soud dospěl k závěru, že změna poměrů odůvodňuje navýšení výživného od listopadu 2022 o 1 300 Kč, tedy z částky 2 500 Kč na 3 800 Kč. Nedoplatek výživného za období od 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023 ve výši 3 900 Kč (tři měsíce po 1 300 Kč) je žalovaný povinen splácet ve splátkách po 500 Kč měsíčně (výrok II. rozsudku) pod ztrátou jejich výhody. To znamená, že nesplní-li žalovaný některou splátku, má žalobce právo na vyrovnání celé pohledávky, přičemž toto právo může uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (§ 1931 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.). 11. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněné osoby pečuje a k míře v jaké tak činí; přihlédne se, popř. i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 915 odst. 1 citovaného předpisu, má životní úroveň dítěte být v zásadě shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Za daného stavu soud zvýšil výživné tak, jak je uvedeno shora. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce požadoval zvýšení výživného 3 500 Kč, byl úspěšný o něco málo více než 50 % a práva na ně se navíc vzdal, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 13. Ohledně nákladů řízení státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) soud přihlédl k majetkovým, rodinným a sociálním poměrům žalovaného a rozhodl tak, že se České republice právo na jejich náhradu (svědečné a tlumočné) nepřiznává. Důvody pro osvobození od placení soudních poplatků jsou dány i u žalobce. 14. Ohledně plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.