9 C 277/2023-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 10. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 36 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 8. 2022 do zaplacení a částku 2 610 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] mezi žalobcem a žalovaným uzavřené dne 11. 7. 2022 distančním způsobem na adrese [webová adresa] (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 29 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobce, s nimiž byl žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru„ uveruschopnost“ či„ creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze žalobního návrhu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem„ jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s pak požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non- Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015 [číslo], kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobce vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 18 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému, což žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem„ jine_creditworthiness.pdf“). žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného a to Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, Centrální evidence exekucí, Neplatné doklady MV ČR. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobci potvrdil ve Smlouvě. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet [bankovní účet] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce společnosti [právnická osoba] dne 11. 7. 2022, v částce 29 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II Smlouvy a čl. 2 Sazebníku: - služba“ Klidné spaní” za poplatek ve výši 110 Kč - služba“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč Úvěr byl splatný dne 10. 8. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení. Žalovaný má ke dni podání žaloby ve vztahu k žalobci nesplacenou pohledávku ve výši: 36 525 Kč, kterou tvoří jistina 29 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 250 Kč, poplatek za službu„ Klidné spaní“ 110 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 165 Kč. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení Žalovaného úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobce se rozhodl, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni splatnosti, který nastal dne 10. 8. 2022. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni v určeném období od 11. 8. 2022 do 9. 11. 2022. 2. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a k předložení nebo označení důkazů zejména prověření příjmů a výdajů žalovaného za odpovídající období posouzení závazku žalovaného a jejich plnění, majetkovou situaci žalovaného a další, žalobce žádným způsobem nedoplnil, neoznačil a nepředložil tedy žádné důkazy. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze závěr o skutkovém stavu a právní hodnocení. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytnul žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. 5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vyžaduje, aby žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž zkoumáním se míní také ověřování tvrzení, která žalovaný učiní. V listině přiložené k žalobě nazvané CreditworthinessMethodology se v článku 3.2. Příjmy spotřebitele se rozsáhle uvádí, že„ Pověřený pracovník Společnosti ověřuje, zda jsou ke všem uvedeným významným příjmům žadatele doloženy odpovídající doklady (Bankovní výpisy obsahující takový příjem, daňová přiznání k dani z příjmu fyzických osob, potvrzení o výši přijmu vystavené zaměstnavatelem, výplatní pásky, potvrzení o přiznání důchodu nebo jiné doklady způsobilé k doložení příjmu žadatele.) a další proces ověřování úvěruschopnosti klienta. Na výzvu soudu však žalobce nedoplnil žádná konkrétní tvrzení k tomu, u jakého zaměstnavatele pověřený pracovník příjmy žalovaného ověřoval, případně jaké konkrétní„ Bankovní výpisy obsahující takový příjem, daňová přiznání k dani z příjmu fyzických osob, potvrzení o výši přijmu vystavené zaměstnavatelem, výplatní pásky, potvrzení o přiznání důchodu nebo jiné doklady způsobilé k doložení příjmu žadatele“ mu byly předloženy. Žalobce tady nedotvrdil, a tak ani neprokázal, jak ověřil příjem žalovaného 18 000 Kč a další údaje které použil a pak je jeh