9 C 32/2023-55 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 18. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku tak jak je označena ve výroku I. tohoto rozsudku a částku 69 331 Kč se zákonnými úroky z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je na základě kupní smlouvy z 2. 5. 2019 mimo jiné výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v domě [adresa] v části obce Větřní stojícím na pozemku parc. č. st. 671 v k. ú. [obec], k níž náleží podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku parc. č. st. 671. Vlastnictví žalobce je zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Žalobce se domáhá na žalované, která byla nájemnicí uvedené jednotky a nyní je nadále její reálnou uživatelkou, uhrazení pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem shora uvedené jednotky žalované, konkrétně: a) nedoplatku nákladů na služby spojené s nájmem bytu za rok 2021 ve výši 29 754 Kč, b) dlužného nájemného a záloh na služby za měsíc září 2022, c) bezdůvodného obohacení žalované spočívajícího v užívání bytu po skončení nájemního vztahu od 1. 10. 2022 k datu zpracování tohoto žalobního návrhu ve výši 27 577 Kč, a dále vyklizení jednotky žalovanou, jelikož nájemní vztah mezi žalobcem a žalovanou již skončil uplynutím ujednané doby, nicméně žalovaná bytovou jednotku nadále užívá. 2. Shora uvedenou jednotku koupil žalobce od společnosti [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost jakožto předchozí vlastník uzavřela dne 1. 5. 2018 se žalovanou nájemní smlouvu, jíž uvedenou bytovou jednotku žalované pronajala na dobu určitou do 31. 7. 2018. Následujícími dodatky [číslo] až 5 bylo trvání nájemního vztahu původním vlastníkem vždy krátkodobě prodlužováno až do okamžiku převodu jednotky do vlastnictví žalobce. V okamžiku, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k uvedené jednotce, na něho ze zákona přešla práva a povinnosti z uvedeného nájemního vztahu, o čemž žalovanou informoval mj. při uzavření dodatku k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 31. 5. 2019. Dalšími dodatky bylo jednak vždy prodlužováno trvání nájemního vztahu, resp. upravována výše záloh na služby spojené s užíváním bytu. Splatnost nájemného a záloh na služby byla sjednána na 20. den kalendářního měsíce předcházející kalendářnímu měsíci, za nějž jsou nájemné a zálohy hrazeny. Takto byly dodatkem [číslo] stanoveny měsíční zálohy počínaje 1. 2. 2020 na částku 2 300 Kč, dodatkem [číslo] upraveny počínaje 1. 8. 2021 na částku 3 800 Kč a dodatkem [číslo] od 1. 12. 2021 na 5 300 Kč. V souladu s těmito změnami žalovaná zálohy na služby spojené s nájmem bytu platila. Za rok 2021 tak uhradila žalobci 36 600 Kč (tj. 7 x 2 300 Kč, 4 x 3 800 Kč a 1 x 5 300 Kč). Skutečné náklady na služby za dané období však byly 66 354,38 Kč, pročež vznikl žalované po zaokrouhlení nedoplatek ve výši 29 754 Kč. Vyúčtování služeb k bytu [číslo] za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 žalovaná dne 9. 8. 2022 převzala, což prokazuje její podpis. I přes poučení proti němu nevznesla jakoukoliv námitku, avšak dlužnou částku navzdory předžalobní výzvě ze dne 20. 12. 2022 do dnešního dne žalobci neuhradila. Dle posledního dodatku [číslo] z 30. 6. 2022 byl nájemní vztah k dotčené bytové jednotce uzavřen na dobu určitou do 30. 9. 2022, avšak jelikož v roce 2022 se platební morálka žalované zhoršila, přičemž žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu za měsíc září 2022 ve výši 12 000 Kč, nepřistoupil žalobce k dalšímu prodloužení nájemního vztahu a ten tak zanikl uplynutím sjednané doby ke dni 30. 9. 2022. Žalobce se pokoušel žalovanou opakovaně vyzývat k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby spojené s nájmem bytu, ale i k dobrovolnému opuštění jí nadále obývané bytové jednotky, mj. písemnou předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2022, nicméně ze strany žalované nedošlo ani k částečné úhradě svých závazků ani k vyklizení bytu. Žalovaná tak navzdory skončení nájemního vztahu a výzvě žalobce bytovou jednotku [číslo] nadále protiprávně užívá k vlastnímu bydlení, čím se bezdůvodně obohacuje. S ohledem na poslední výši nájemného v dotčené bytové jednotce ujednanou mezi žalobcem a žalovanou (7 700 Kč měsíčně) činí dle názoru žalobce bezdůvodné obohacení žalované za každý den užívání bytu bez právního důvodu 253 Kč. Ke dni zpracování této žaloby, tedy k 17. 1. 2023, činí výše bezdůvodného obohacení žalované 27 577 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. [list vlastnictví] pro katastrální území Větřní prokazuje, že žalobce je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětná bytová jednotka. Nájemní smlouva ze dne 1. 5. 2018 spolu s dodatky nájemní smlouvy [číslo] prokazují, že žalovaná byla nájemkyní předmětné bytové jednotky a doba nájmu byla prodlužovaná postupně až do 30. 9. 2022. Výše nedoplatku ve výši 29 754 Kč prokazuje vyúčtování záloh od [právnická osoba] Výše dluhu za elektřinu prokazuje vyúčtování od eYelloCZKS. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce je na základě kupní smlouvy z 2. 5. 2019 mimo jiné výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v domě [adresa] v části obce Větřní stojícím na pozemku parc. č. st. 671 v k. ú. [obec], k níž náleží podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku parc. č. st. 671. Vlastnictví žalobce je zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Shora uvedenou jednotku koupil žalobce od společnosti [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost jakožto předchozí vlastník uzavřela dne 1. 5. 2018 se žalovanou nájemní smlouvu, jíž uvedenou bytovou jednotku žalované pronajala na dobu určitou do 31. 7. 2018. Následujícími dodatky [číslo] až 5 bylo trvání nájemního vztahu původním vlastníkem vždy krátkodobě prodlužováno až do okamžiku převodu jednotky do vlastnictví žalobce. V okamžiku, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k uvedené jednotce, na něho ze zákona přešla práva a povinnosti z uvedeného nájemního vztahu, o čemž žalovanou informoval mj. při uzavření dodatku k nájemní smlouvě [číslo] ze dne 31. 5. 2019. Dalšími dodatky bylo jednak vždy prodlužováno trvání nájemního vztahu, resp. upravována výše záloh na služby spojené s užíváním bytu. Splatnost nájemného a záloh na služby byla sjednána na 20. den kalendářního měsíce předcházející kalendářnímu měsíci, za nějž jsou nájemné a zálohy hrazeny. Takto byly dodatkem [číslo] stanoveny měsíční zálohy počínaje 1. 2. 2020 na částku 2 300 Kč, dodatkem [číslo] upraveny počínaje 1. 8. 2021 na částku 3 800 Kč a dodatkem [číslo] od 1. 12. 2021 na 5 300 Kč. V souladu s těmito změnami žalovaná zálohy na služby spojené s nájmem bytu platila. Za rok 2021 tak uhradila žalobci 36 600 Kč (tj. 7 x 2 300 Kč, 4 x 3 800 Kč a 1 x 5 300 Kč). Skutečné náklady na služby za dané období však byly 66 354,38 Kč, pročež vznikl žalované po zaokrouhlení nedoplatek ve výši 29 754 Kč. Vyúčtování služeb k bytu [číslo] za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 žalovaná dne 9. 8. 2022 převzala, což prokazuje její podpis. I přes poučení proti němu nevznesla jakoukoliv námitku, avšak dlužnou částku navzdory předžalobní výzvě ze dne 20. 12. 2022 do dnešního dne žalobci neuhradila. Dle posledního dodatku [číslo] z 30. 6. 2022 byl nájemní vztah k dotčené bytové jednotce uzavřen na dobu určitou do 30. 9. 2022, avšak jelikož v roce 2022 se platební morálka žalované zhoršila, přičemž žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem bytu za měsíc září 2022 ve výši 12 000 Kč, nepřistoupil žalobce k dalšímu prodloužení nájemního vztahu a ten tak zanikl uplynutím sjednané doby ke dni 30. 9. 2022. Žalovaná navzdory skončení nájemního vztahu a výzvě žalobce bytovou jednotku [číslo] nadále protiprávně užívá k vlastnímu bydlení. 6. Žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva podle § 2235 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a žalované tak vznikla povinnost platit nájemné a služby s nájmem spojené. Žalovaná neplnila tyto povinnosti řádně a na nedoplatku z vyúčtování za období od 1. 1. – 31. 12. 2021 tak žalovaná dluží 29 754 Kč, na nájemném a zálohách na služby spojenými s nájmem bytu za měsíc září dluží žalovaná 12 000 Kč. Protože nájemní poměr zaniknul, žalovaná užívala byt bez právního důvodu a až do úplného vyklizení tak dluží žalovaná bezdůvodné obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku odpovídající dosavadnímu nájmu celkem částku 27 577 Kč. Protože je žalovaná v prodlení s peněžitým plněním je povinna podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobce je ve věci plně úspěšný, náleží mu proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem podle § 12 odst. 3, § 9 odst. 1 ve spojení s § 7/4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za nárok na vyklizení a § 7/5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za peněžité plnění 3 900 Kč (z tarifní hodnoty