9 C 347/2023-18 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 25. 7. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 18 164 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 164 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částku 3 397 Kč. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 20. 5. 2022 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 200 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 20. 5. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 964 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 18. 8. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 1 771 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: • úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. • účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 25. 8. 2022, 1. 9. 2022, 8. 9. 2022, 17. 9. 2022, 2. 10. 2022). Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí 20 664 Kč. Jistina + poplatek ve výši 18 164 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 5. 2022 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 200 Kč (viz nárok 1), a to konkrétně ode dne 19.08.2022 (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne 25. 7. 2023, kdy žalobce vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 5 168 Kč. Tato částka byla ponížena částečnou úhradou žalovaného, a to na výši 3 397 Kč. 2. Soud vyzval žalobce, aby doložil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, tedy z jakých konkrétních dokumentů vycházel a jaké informace z těchto dokumentů získal. Na tuto výzvu žalobce sdělil, že k prověřování úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení, což zřejmě povede k tomu, že soud rozhodne o tom, že smlouva je vzhledem k § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud tedy má rozhodnout o povinnosti žalovaného vrátit žalobci vše, co podle smlouvy o zápůjčce dostal, tj. vrátit bezdůvodné obohacení, uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a nahradit náklady řízení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Smlouva o úvěru prokazuje, že byla uzavřena dne 20. 5. 2022 mezi žalobcem a žalovaným a na jejím základě žalobce poskytnul žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 200 Kč. Ke dni podání žaloby bylo žalovaným zaplaceno pouze 1 771 Kč. Výpisy z účtu prokazují, že žalobce žalovanému úvěr skutečně poskytnul. Skutečnost, že žalobce žalovaného upomínal o zaplacení prokazují písemné upomínky. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný uzavřel dne 20. 5. 2022 s žalobcem smlouvu o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 200 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 20. 5. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 964 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 18. 8. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 1 771 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. 6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je nutno použít rovněž ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, které ukládají žalobci zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to především z údajů, které poskytne sám klient, tedy žadatel o úvěr, přičemž je nutné, aby klient svá tvrzení o svých příjmech a výdajích poskytovateli půjčky rovněž doložil. K takovému postupu mezi účastníky nedošlo. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobce má tedy nárok pouze na jistinu ve výši 15 200 Kč, na kterou žalovaný zaplatil pouze 1 771 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci rozíl těchto částek, tedy 13 429 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, zda je v jeho poměrech zaplatit ve stanovené lhůtě. Soud proto stanovil lhůtu podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o. s. ř.) na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, jehož je zástupce žalobce plátcem, tedy o 252 Kč a soudní poplatek 963 Kč Celkem činí náklady řízení 2 163 Kč. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení celkem 24 061 Kč (18 164 Kč + 2 500 Kč + 3 397 Kč). Soud žalobě vyhověl do částky 13 429 Kč, což je úspěch v 56 %. Do částky 10 632 Kč Kč (4 735 Kč + 2 500 Kč + 3 397 Kč) byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch ve 44 %. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 12 % (rozdíl úspěchu 56% a neúspěchu 44%) z částky 2 163 Kč, tedy částka 259,56 Kč.