9 C 44/2023-17 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 6. 10. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 4 035 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 035 Kč od 5. 10. 2020 do zaplacení. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 635 Kč a smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 4 035 Kč od 5. 10. 2020 do 2. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žaloba je odůvodněna tím, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o úvěru [číslo] mezi Žalobcem a Žalovaným uzavřené dne 2020 [číslo] distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz (dále jen„ Smlouva“), na základě které se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 2100 Kč s možností postupného čerpání a Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Nedílnou součástí Smlouvy je dle čl. I, odst. 2 a čl. VIII Smlouvy mimo jiné Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky Žalobce, s nimiž byl Žalovaný v souladu s čl. VIII před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve Všeobecných podmínkách Žalobce a Sazebníku stanoveny. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí Žalobci poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za Žalovaným objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobci, což vyplývá ze PDF souboru„ uveruschopnost“ či„ creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze žalobního návrhu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Co se týče výpočtů týkajících se ověřování úvěruschopnosti, odkazuje žalobce na soubor s názvem„ [anonymizováno]“, v němž jsou veškeré další informace ohledně ověřování úvěruschopnosti. Jak vyplývá z přiloženého výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru Žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené Žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytl Žalovaný svůj předchozí souhlas. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., především pak požadavky stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce takto nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem, a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. 3. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného a to dne: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2020 -05-03 Centrální evidence exekucí: 2020 [číslo] ISIR: 2020 [číslo] Neplatné doklady MV ČR: 2020 [číslo]. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) Žalobci potvrdil ve Smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se Žalovaným uzavřena elektronicky. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval (potvrdil správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet Žalobce společnosti [právnická osoba] z jeho bankovního účtu číslo [bankovní účet] zřízeného a vedeného na jméno Žalovaného. Úvěr byl Žalobci vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu Žalobce společnosti [právnická osoba] takto: Dne 2020 [číslo], v částce 3000 Kč Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby, v souladu s čl. II, odst. 5 Smlouvy a čl. 2 Sazebníku: služba“ Presto” za poplatek ve výši 165 Kč Úvěr byl splatný dne 2020 [číslo]. Žalovaný neuhradil ničeho a dostal se do prodlení s úhradou dne 2020 [číslo] Částky zaplacené Žalovaným jsou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Žalobce dále v důsledku prodlení Žalovaného se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek Žalobce. Žalovaný má ke dni podání žaloby ve vztahu k Žalobci nesplacenou pohledávku ve výši: 5 997.73 Kč, kterou tvoří jistina 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 870 Kč, poplatek za službu„ Presto“: 165 Kč, zákonný úrok z prodlení: 327.73 Kč, účelně vynaložené náklady: 1 635 Kč, poplatek za sjednání úvěru v původní výši 870 Kč sjednaný v souladu s čl. IV Smlouvy a čl. 1 Sazebníku. 4. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a k předložení nebo označení důkazů zejména prověření příjmů a výdajů žalovaného za odpovídající období posouzení závazku žalovaného a jejich plnění, majetkovou situaci žalovaného a další, žalobce žádným způsobem nedoplnil, neoznačil a nepředložil tedy žádné důkazy. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze závěr o skutkovém stavu a právní hodnocení. 6. Skutkovým závěrem soudu je, že mezi účastníky byla dne 4. 9. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které Žalobce poskytnul Žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč a Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. 7. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vyžaduje, aby žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, přičemž zkoumáním se míní také ověřování tvrzení, která žalovaný učiní. Pokud žalobce žádným způsobem majetkové výdělkové a další majetkové poměry, které uvedla žalovaný nijak neověřoval, způsobuje to neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobce má tedy nárok pouze na bezdůvodné obohacení podle § 2191 a násl. občanského zákoníku ve výši 3 000 Kč, které žalovanému poskytnul, ale ten je nevrátil. Žalovaný je v prodlení s peněžitým plněním, tedy s částkou 3 000 Kč a je proto povinen zaplatit žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku. 9. Výrokem o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č