9 C 52/2023-33 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 9. 4. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 7 125 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 825 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení a částku 5 705 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 405 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 29. 10. 2021. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 13. 11. 2021. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, [číslo jednací]. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 29. 5. 2021 do dne 10. 9. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 105 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 12. 1. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 2. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 125 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 105 dní, celkem ve výši 6 825 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 6. 11. 2020 do dne 28.02.2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 115 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 18. 1. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 9. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 5 705 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. G) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 115 dní, celkem ve výši 5 405 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 3. Žalovanému byla dne 02.03.2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Žalovanému se nepodařilo doučit elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán a nebyla zjištěna ani jeho adresa na níž by mu bylo možné doručovat. Proto byla žalovanému ustanovena opatrovnice, advokátka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podle § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Opatrovnice se za žalovaného k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává ani z části a navrhuje zamítnutí žaloby, neboť má pochybnosti o originalitě kupní smlouvy na jejímž základě má být žalovaný vlastníkem, když žalobce předložil pouze její kopii. Kupní smlouva rovněž neobsahuje žádná ujednání o povinnostech účastníků této smlouvy ohledně přepisu vozidla a povinností součinnosti k jeho přepisu a není ani prokázáno, zda taková součinnost byla skutečně poskytnuta. Není ani registrovaná plná moc na jejímž základě by mělo k přepisu vozidla dojít. Není známo ani to, zda vozidlo vůbec existuje a v tomto směru mělo být dokazování doplněno o zprávy Policie ČR, zda bylo vozidlo v předmětném období vůbec třeba kontrolováno při silničním provozu. Listiny prokazující, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem, tedy výpis z RSV, jsou předloženy ve formě, u níž není zřejmý její původ, tedy zda skutečně byla opatřena způsobem uvedeným v žalobě. 5. Výpisem z RSV – zjištěnými údaji o vozidle, je prokázáno, že vozidlo [registrační značka], značky [příjmení] [příjmení], obsahují údaje o tom, že jejím vlastníkem či provozovatelem je žalovaný s tím, že tato informace byla přijata dne 27. 9. 2019 a původně obeslaný, kterým byl pan [příjmení] [jméno], narozen [datum], bytem [ulice a číslo], předložil kupní smlouvu, kerou je prokázáno, že [anonymizována dvě slova] jako prodávající, prodal žalovanému osobní automobil [příjmení] [příjmení], [registrační značka] za 6 000 Kč s tím, že předmět koupě byl prodávajícímu předán dne 10. 9. 2018. Kupní cena byla zaplacena hotově při převzetí předmětu koupě. Smlouva je datována 10. 9. 2018. Na základě této smlouvy pak došlo k zápisu do údajů Ministerstva dopravy a tyto údaje spolu s údajem předloženým žalobcem (na čl. 26) dostatečně prokazují to, že vlastníkem/provozovatelem předmětného vozidla je právě žalobce, takže další důkazy k prokázání této skutečnosti považuje soud za nadbytečné. Žalobce dále prokázal, že žalovanému zaslal výzvu k zaplacení příspěvku ze dne 29. 10. 2021 za období od 29. 5. 2021 do 10. 9. 2021 a výzvu z 5. 11. 2021 za období od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2