10 C 2/2024-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím a částku 5 522,41 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný dne 26. 6. 2007 uzavřel s její právní předchůdkyní obchodní korporací [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě [anonymizována dvě slova] vyplatil v hotovosti při podpisu smlouvy 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 25 440 Kč (15 000 Kč + 10 440 Kč) v 53 splátkách po 480 Kč placených v týdenním režimu. Při řádném splacení by poslední splátku měl zaplatit dne 1. 7. 2008. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný smluvené splátky neplatil řádně a včas. Uhradil dohromady jen částku 4 917,59 Kč, která byla užita na částečnou úhradu smluveného souhrnného poplatku. Svou pohledávku za žalovaným [příjmení] [jméno] postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny 15 000 Kč, nedoplatku ve výši 5 522,41 Kč (10 440 Kč – 4 917,59 Kč) na souhrnném poplatku a úroky z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč. 2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 3. Na základě listin předložených žalobkyní soud učinil následující skutkový závěr. Za každým z dílčích skutkových zjištění je v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě bylo dané zjištění učiněno. 4. [anonymizována dvě slova] a žalovaný podepsali ve dne 26. 6. 2007 smlouvu o půjčce [číslo]. Půjčka byla sjednána ve výši 15 000 Kč a žalovaný svým podpisem potvrdil převzetí dané částky při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit jistinu ve výši 15 000 Kč a vedle toho zaplatit„ souhrnný poplatek“ ve výši 10 440 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 25 440 Kč (15 000 Kč + 10 440 Kč) v 53 splátkách po 480 Kč placených v týdenním režimu. První splátka byla splatná dne 3. 7. 2007, tj. 7. den od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce [číslo]). Součástí smluvních ujednání strany ve smlouvě učinily i smluvní podmínky (smlouva o půjčce č. [číslo]). Ve smluvních podmínkách byla uvedena RPSN (roční procentní sazba nákladů) ve výši 206,8 %, kterou nelze měnit jinak než dohodou stran. Dále smluvní podmínky mimo jiné obsahují v čl. 5 ujednání, že jakékoli splátky zaplacené žalovaným budou nejprve započteny na„ souhrnný poplatek“ a až po jeho plném uhrazení na jistinu (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). 5. Žalovaný [příjmení] zaplatil toliko částku 4 917,59 Kč, která byla užita na„ souhrnný poplatek“. Jistinu ve výši 15 000 Kč a zbytek souhrnného poplatku ve výši 5 522,41 Kč (10 440 Kč – 4 917,59 Kč) žalovaný nezaplatil (negativní skutkové tvrzení žalobkyně). 6. Svou pohledávku za žalovaným z titulu uvedené smlouvy o půjčce [anonymizována dvě slova] postoupil na obchodní korporaci S, [anonymizováno] r.l., smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek podepsaná dne 11. 6. 2015 a 17. 6. 2015 a její příloha). O postoupení pohledávky žalovaného infmoval [anonymizována dvě slova] v dopise ze dne 25. [číslo] (oznámení o postoupení pohledávek a podací arch ze dne 24. 7. 2015). Následně [anonymizováno], S.à r.l., tuto pohledávku znovu postoupil, tentokrát na žalobkyni, o čemž v dopise ze dne 14. 9. 2018 [anonymizováno], S.à r.l., zpravil žalovaného (smlouva o postoupení pohledávek podepsaná dne 24. 8. 2018, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2018 a podací arch ze dne 19. 9. 2018). 7. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 11. 9. 2023 (předžalobní výzva a podací arch z 12. 9. 2023), ani ta však žalovaného nepřiměla k úhradě jeho dluhu. <b>II. Hodnocení soudu</b> 8. Na věc dopadá úprava v § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník z roku 1964“) a zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen„ zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru“). Dané předpisy se na věc aplikují z toho důvodu, že za jejich účinnosti byla smlouva uzavřena (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; § 23 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). 9. Smlouva o půjčce byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru uzavřena v písemné formě a má náležitosti předvídané v § 4 odst. 2 daného zákona. 10. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkovou částku 25 440 Kč (15 000 Kč na jistině + 10 440 Kč jako„ souhrnný poplatek“). Celkem však zaplatil jen částku 4 917,59 Kč, která byla užita na úhradu„ souhrnného poplatek“, jak bylo ujednáno v smluvních podmínkách, které strany učinily součástí smluvních ujednání. 11. Žalovaný je tedy povinen zaplatit 15 000 Kč na jistině (I. výrok písm. a) tohoto rozsudku) a 5 522,41 Kč (10 440 Kč – 4 917,59 Kč) na„ souhrnném poplatku“ (I. výrok písm. t) tohoto rozsudku). 12. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964 povinen zaplatit úroky z prodlení z dlužné jistiny 15 000 Kč. Žalobkyně úrok z prodlení požaduje od 2. 7. 2015, na což má nárok (I. výrok písm. b) až s ) tohoto rozsudku). Úrok z prodlení je upraven v § 1 nařízení vlády 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2010. Výše úroku z prodlení podle tohoto nařízení vlády odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 13. Pohledávka za žalovaným byla z [anonymizována dvě slova] postoupena [anonymizováno], S.à r.l., a následně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Z důvodu postoupení pohledávky je žalovaný povinen svůj dluh plnit žalobkyni. <b>III. Náklady řízení</b> 14. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Přiznaná částka náhrady nákladů ve výši 2 252 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 252 Kč. Na věc dopadá § 14b advokátní tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše dlužné jistiny, výše úroků a délka prodlení.