11 C 10/2024-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 22. 5. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 900 Kč s příslušenstvím.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz EPR 134540/2024-5 ze dne 1. 8. 2024, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne 24. 11. 2023, na základě níž byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 3 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 900 Kč, který byl spolu s jistinou splatný dne 24. 12. 2023, žalovaný však ničeho neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Soud v průběhu řízení zjišťoval, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když za tím účelem vyzval žalobkyni usnesením č.j. , spisová značka, , aby soudu doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost, především z jakých konkrétních dokumentů vycházela a jaké informace z nich byly zjištěny. Žalobkyně se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, a to ani přesto, že byla poučena, že v případě nevyhovění výzvy soudu se vystavuje riziku, že jí nebude přiznán žalobou uplatněný nárok v části přesahující jistinu. Za této situace má soud za to, že žalobkyně v řízení neprokázala splnění zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru, má tedy právo pouze na vrácení toho, co žalovanému poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Co do zbývajících nároků soud tedy žalobu zamítl.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni pouze jistinu ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 12. 2023 do zaplacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalovanému skutečně poskytnuty a že se je zavázal vrátit do 24. 12. 2023. Protože však žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nevrátil a protože byla zjištěna neplatnost této smlouvy o úvěru z titulu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, má žalovaný povinnost vrátit částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Co do zbývajících nároků soud žalobu zamítl.6. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. S ohledem na shledání úvěru za neplatný soud posuzoval věc z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., dle jehož odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.1. Výrok o nákladech řízení odpovídá tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze zčásti. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ve výši 77 %, neúspěšná ve výši 23 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 54 %. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně podala již nejméně pět dalších obdobných žalob na vrácení úvěrů, přičemž se jedná o návrhy podané na ustáleném vzoru podaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Základní částka 1 489 Kč, jež by byla přiznána žalobkyni v případě plného úspěchu ve věci, se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 7. 2014), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 189 Kč. Částka přiznaná žalobkyni na náhradě nákladů řízení odpovídá 54 % z 1 489 Kč, čili 804 Kč.7. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.