11 C 5/2024-23 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku celkem 76 687,45 Kč s příslušenstvím.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č.j. EPR 117023/2024-5 ze dne 13. 5. 2024, který byl pro nedoručení žalované zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil. Soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy prokázala, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dne 28. 6. 2021, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr č. 100744848, na základě něhož byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti, což žalovaná podpisem smlouvy stvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dobu poskytnutí půjčky celkový poplatek ve výši 11 423 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 5 965 Kč s úrokovou sazbou 18,36 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 398 Kč. Žalovaná měla hradit 52 týdenních splátek po 451 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 27. 6. 2022. Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena 8. 8. 2022. Ke dni 15. 1. 2023 činila dlužná jistina 7 507,06 Kč a dlužný poplatek 5 091,94 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala i povinnost žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1 749,67 Kč za období od 28. 6. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 18,36 % ročně, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 276,20 Kč za období od 16. 8. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 15% ročně a dále zákonný úrok z prodlení za následující období od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 507,06 Kč.5. Žalobkyně v řízení předloženými listinnými důkazy dále prokázala, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne 2. 10. 2021 další smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo rovněž o spotřebitelský úvěr, a to č. 238310586, na základě níž byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti, což žalovaná podpisem smlouvy stvrdila. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za dobu poskytnutí půjčky celkový poplatek ve výši 39 378 Kč, který představoval součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 28 923 Kč s úrokovou sazbou 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč. Žalovaná měla hradit 21 týdenních splátek po 3 304 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 22 7. 2023. Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena 14. 4. 2022. Ke dni 15. 1. 2023 činila dlužná jistina 26 690 Kč a dlužný poplatek 37 398,45 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala i povinnost žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1 379,67 Kč za období od 26. 6. 2023 do 3. 7. 2023 ve výši 21,39 % ročně, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 373,08 Kč za období od 14. 5. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 11,75% ročně a dále zákonný úrok z prodlení za následující období od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26 690 Kč.6. Pokud jde o úrok z úvěru, účastníci si v případě prvně uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 28. 6. 2021 sjednali úrok z úvěru ve výši 18,36 % ročně, v případě druhé uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2021 sjednali úrok z úvěru ve výši 21,39 % ročně. Žalobce tuto výši úroků žádal v případě obou žalobou uplatněných nároků za celou dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení. Soud zde musel postupovat ve smyslu § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a přiznat žalobci ve sjednané výši úrok z úvěru pouze za dobu 90ti dnů, tedy v případě prvně uzavřené smlouvy o úvěru za období od 28. 6. 2021do 25. 9. 2021. Za následující období od 26. 9. 2021 do zaplacení soud přiznal žalobkyni ve smyslu § 122 odst. 4 cit. zák. jen úrok z úvěru ve výši úrokové sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, jak je zákonem stanoveno. V tomto případě tedy soud přiznal úrok ve výši 7,5 % ročně. Za období od 26. 9. 2021 do zaplacení soud dále zamítl žalobní nárok žalobkyně co do úroku z úvěru nad 7,5 % ročně do 18,36 % ročně, když tento rozdíl činí 10,86 % ročně. Co do zbývajícího žalovaného úroku z úvěru tedy byla žaloba bodem II. zamítnuta.V případě druhé uzavřené smlouvy o úvěru přiznal taktéž soud žalobci úrok z úvěru pouze za dobu 90ti dnů, teda za období od 2. 10. 2021 do 30. 12. 2021. Za následující období od 31. 12. 2021 do zaplacení soud přiznal žalobkyni ve smyslu § 122 odst. 4 cit. zák. jen úrok z úvěru ve výši úrokové sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, jak je zákonem stanoveno. V tomto případě tedy soud přiznal úrok ve výši 7,5 % ročně. Za období od 31. 12. 2021 do zaplacení soud dále zamítl žalobní nárok žalobkyně co do úroku z úvěru nad 7,5 % ročně do 21,39 % ročně, když tento rozdíl činí 13,89 % ročně. Co do zbývajícího žalovaného úroku z úvěru tedy byla žaloba bodem VI. zamítnuta.7. Skutkový závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu prvně uzavřené smlouvy o úvěru s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , ze dne 28. 6. 2021 částku 7 507,06 Kč na dlužné jistině a 5 091,94 Kč na dlužném poplatku, celkem částku 12 599 Kč, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem z úvěru. A dále na základě smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2021 částku 26 690 Kč na dlužné jistině a 37 398,45 Kč na dlužném poplatku, celkem částku 64 088,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem z úvěru. Co do částečného úroku z úvěru byla žaloba zamítnuta v případě obou uplatněných nároků. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy.8. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi žalobkyní a žalovaným v obou případech jako smlouvu o úvěru uzavřenou ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že ve prospěch úvěrovaného poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Pokud jde o výši úroku z úvěru, zde vychází soud z § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., dle něhož u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo na úrok odpovídající úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repro sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, nebyl-li ujednán úrok nižší.10. Ve smyslu § 142a) zákona č. 99/1963, byla žalovanému zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby. Nárok na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení byla stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo učiněno v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb.11. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, když neúspěšná byla jen v poměrně nepatrné části. Náleží jí tak plné právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. Náklady jsou určeny ve smyslu § 7 bod 5 ve výši 4 180 Kč za jeden úkon, za tři úkony celkem 12 540 Kč. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo ve smyslu § 13 odst. 4 na režijní paušál po 300 Kč, za tři úkony celkem 900 Kč. Z celkové částky 13 440 Kč má advokát právo na 21 % DPH ve výši 2 822,40 Kč, celkem 16 262,40 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem 3 068 Kč činí náklady řízení celkem 19 330,40 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.12. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.