5 C 335/2024-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2024 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 425 646,08 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřeného a poskytnutého spotřebitelského úvěru.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR 165815/2024-7 ze dne 26. 6. 2024, který byl zrušen podle § 173 odst. 2 o. s. ř., neboť se žalovanému nepodařilo platební rozkaz řádně doručit.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání na základě listinných důkazů obsažených ve spise, když soud žalovaného vyzval ve smyslu § 115a o. s. ř. a byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří, bude soud její souhlas předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně souhlasila s postupem podle § 115a o. s. ř., soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání.4. Soud v řízení na základě předložených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, ze kterých plyne skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru Na kliknutí č. 2110/2080/16340007/SU dne 13. 5. 2021, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 6 331,08 Kč splatných k 20. dni v měsíci spolu se smluvním úrokem ve výši 8,99 % ročně s měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 538 Kč a dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, když s ohledem na porušení smluvních podmínek banka přistoupila k zesplatnění dne 12. 1. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací SOLUS, kontrolou insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR, když nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Před podáním žaloby podal žalobce předžalobní výzvu dne 14. 5. 2024, ani poté žalovaný dlužnou částku, byť i jen částečně, neuhradil. Smlouva na žalobce byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o půjčce Na kliknutí č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 5. 2021, uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., částku 425 646,08 Kč s příslušenstvím. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o povinnosti žalovaného dlužnou částku žalobkyni zaplatit včetně příslušenství.6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., o. z., když § 2395 stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má pak právo na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 o. z., dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li splnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení je takto stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. Pohledávka na žalobce byla uzavřena na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.7. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 026 Kč. Žalobkyně byla zastoupena advokátem, tomu ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., náleží za jeden úkon právní služby 10 020 Kč. Žalobce účtuje za tři úkony právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvu k plnění) celkem 30 060 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu režijní paušál po 300 Kč, celkem 900 Kč. Z celkové částky 30 960 Kč náleží advokátu 21 % DPH, celkem tedy advokátu náleží 37 461,60 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 17 026 Kč činí náklady řízení 54 487,60 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.