6 C 129/2025-42 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 31 601,50 Kč představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 5. 5. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splatit, neboť zkoumala, zda žalovaná má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto řádně hradí, a to prostřednictvím lustrace mj. v registru NRKI, BRKI, SOLUS, v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy její právní předchůdkyně posoudila také výdaje a příjmy žalované. Žalovaná žalobkyni uhradil pouze částku 6 731,82 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil na 30. 10. 2025 jednání, k němuž se účastníci řízení nedostavili. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala o projednání věci v její nepřítomnosti. Soud věc v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 5. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s označením Smlouva o zápůjčce- , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 18 168 Kč, a to v hotovostních splátkách po dobu 100 týdnů ve výši 332 Kč týdně, když poslední týdenní splátka měla být ve výši 300 Kč ( zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a sazebníku poplatků ). Žalovaná svůj závazek nesplnila a poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila. Následně byla tato pohledávka postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ( zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 21. 3. 2025 a dokladu o odeslání ).6. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, .9. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. , spisová značka, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.10. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobkyně před uzavřením shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr.11. Žalobkyně byla přípisem soudu ze dne 21. 8. 2025 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalované postupovala, žalobkyně byla vyzvána k doložení listin k čistému příjmu žalované, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně při ověřování příjmů žalované vycházela, včetně dalších listin doložených právní předchůdkyni žalobkyně žalovanou za účelem posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.12. Žalobkyně na přípis soudu uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila před poskytnutím úvěru schopnost žalované úvěr splácet, když provedla tzv. preskóring, statistický model, dle kterého měla žalovaná kladný výsledek pro poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, CEE a ISIR, SOLUS, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila, že by žalovaná měla v těchto registrech negativní záznam. Právní předchůdkyně žalobkyně dále provedla lustraci žalované také v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku.13. K prokázání tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru doložila žalobkyně listinu nazvanou „Zákaznická karta“ vztahující se k předmětnému úvěru. Z ní vyplývá, že žalovaná byla v době uzavírání předmětné smlouvy na mateřské dovolené, měla jednu vyživovací povinnost, její příjem činil 6 445 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 14 440 Kč a odhadované výdaje činily 3 500 Kč. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná její právní předchůdkyni předložila doklad o rodičovském příspěvku a složenky za měsíce březen a duben 2019, avšak tyto doklady nebyly soudu doloženy.14. Ze spisu tak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřila skutečnou výši příjmů a výdajů žalované jiným způsobem než pouhým převzetím údajů uvedených v Zákaznické kartě. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy objektivně ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Odhadované výdaje ve výši 3 500 Kč měsíčně se jeví jako nepřiměřeně nízké pro matku s malým dítětem, a to i za předpokladu, že žalovaná žila s rodiči. Taková částka stěží pokrývá základní potřeby dítěte, jako jsou výdaje na stravu, hygienu, oblečení, zdravotní péči či případné náklady na dopravu. Navíc nebylo doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně zohlednila výdaje spojené s vyživovací povinností žalované.15. Žalobkyně tak soudu předložila jediný důkaz ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, a to „Zákaznickou kartu“. Žalobkyně nedoložila žádné listiny, které by prokazovaly pravdivost údajů o výši příjmů a výdajů, které jsou na předmětné Zákaznické kartě zachyceny.16. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je třeba posoudit jak smlouvu o úvěru ze dne 5. 5. 2019 jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobkyní žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen.17. Žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne 5. 5. 2019 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, když žalovaná z titulu této smlouvy uhradila celkem částku 6 731,82 Kč, z titulu této smlouvy tedy žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 268,18 Kč, jakožto zbylou část poskytnutých prostředků, které zůstaly žalovanou nezaplaceny. Co do zbylé části žalobkyní požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se j