9 C 304/2025-95 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 3. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 88 871,74 Kč s úrokem z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 26 316,66 Kč od 1. 10. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 871,74 Kč za dobu od 1. 10. 2025 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že dne 18. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným (dále též „klient“) Smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru (dále jen „Smlouva o SÚ“), na základě které se žalovanému zavázala poskytnout úvěr v celkové výši 100 000 Kč (dále jen „Úvěr“) ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, (dále jen „běžný účet“ nebo „inkasní účet“) a v souvislosti s tímto zřídit a vést úvěrový účet č. , č. účtu, (dále jako „úvěrový účet“). Úvěr byl poskytnut na dobu určitou, přičemž žalovaný byl povinen jej splatit nejpozději do 2 let a 3 měsíců ode dne uzavření Smlouvy o SÚ. V souladu s ustanovením čl. I odst. 1 Smlouvy o SÚ byl úvěr poskytnut jako neúčelový. V čl. VII odst. 6 Smlouvy o SÚ se žalovaný zavázal dodržovat Obchodní podmínky pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele (dále jen „Obchodní podmínky k SÚ“). Dle téhož ujednání se žalovaný seznámil s Předsmluvními informacemi ke splátkovému úvěru. Před uzavřením Smlouvy o SÚ žalobkyně splnila povinnost jí danou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když posuzovala úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem. Jedním z požadavků pro poskytnutí splátkové úvěru je, aby klient měl u žalobkyně zřízen běžný účet, na který je směřován primární příjem žadatele a jež bude sloužit ke splácení úvěru. Žalobkyně na základě Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 7. 10. 2020 žalovanému zřídila a vede běžný účet č. , č. účtu, . Při posuzování žalobkyně primárně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o splátkový úvěr ze dne 16. 5. 2022 (dále jen „Žádost o SÚ“), které nadále ověřovala níže popsaným způsobem. Závěry posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zaznamenala do důkazu nazvaného Tabulka posuzovaní, která vychází primárně z pohybů na běžném účtu žalovaného za období od 18. 11. 2021 do 17. 5. 2022. Žalovaný v Žádosti o SÚ uvedl, že jeho čistá mzda odpovídá částce 16 000 Kč, přičemž ale neuvedl plátce. Jak vyplývá z důkazu Tabulka posuzování, za posuzované období žalovaným tvrzený příjem na běžný účet pravidelně chodil od plátce mzdy „, právnická osoba, , adresa, “. Žalobkyně tedy měla za prokázané a mohla předpokládat, že žalovanému bude na účet i nadále chodit pravidelný příjem. Pro účely posuzování úvěruschopnosti žalobkyně nadále počítala s příjmem ve zjištěné výši 14 891 Kč. Žalovaný dále v Žádosti o SÚ uvedl, že nemá žádný jiný úvěr. Žalobkyně se opět nespokojila s pouhým tvrzením žalovaného a dne 16. 5. 2022 jej ověřila v databázi BRKI (propojený bankovní registr klientských informací). Žalobkyně tudíž měla ucelený a přesný přehled úvěrové historie žalovaného. Kromě toho žalobkyně vystupuje jako bankovní instituce v pozici osoby povinné k poskytování informací dle příslušných předpisů a obracejí se tak na ni exekutorské úřady, správci daně a další instituce s požadavky na součinnost ve věci vymáhání dluhů vůči klientům žalobkyně. Tyto skutečnosti žalobkyně rovněž zaznamenala do Tabulky posuzování, a to v části Rizikové výrazy, Úvěry včetně žádaného a Typ kritéria. Žalobkyně tedy měla v době posuzování úvěruschopnosti žalovaného postaveno na jisto, že žádný z výše uvedených subjektů proti žalovanému nevede řízení za účelem vymožení pohledávek třetích osob. Pro účely posuzování úvěruschopnosti žalobkyně využívá systém rozdělující výdaje klienta za sledované období do jednotlivých kategorií na základě stanovených kritérií, čímž dochází mimo jiné i k odlišení výdajů zbytných a výdajů nezbytných. Při konstrukci skutečného objemu výdajů vycházela žalobkyně z aktuální výše životního minima, ze zjištěných nezbytných výdajů žalovaného a z vypočítaného příjmu žalovaného. Pro účely posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr tak nadále žalobkyně vycházela z výdajů ve výši 8 506 Kč. Žalobkyně se tedy opět nespoléhala na pouhá tvrzení žalovaného a podrobně zkoumala jeho transakční historii, přičemž z vyplynuvších zjištění navýšila žalovaným tvrzené náklady. Po zohlednění a prověření výše uvedených skutečností se žalobkyně rozhodla neposkytnout klientovi požadovaný úvěr ve výši 200 000 Kč se splátkou 8 892 Kč měsíčně, ale pouze 100 000 Kč. Žalobkyně tak mohla bezpečně dospět k závěru, že při doloženém přijmu ve výši 14 891 Kč a odečtení nezbytných výdajů ve výši 8 506 Kč žalovanému zbývá na splácení dluhu alespoň 6 385 Kč, tedy částka převyšující splátku požadovaného úvěru ve výši 4 446 Kč. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o SÚ níže popsaným způsobem prostřednictvím elektronické správy účtů. Dne 18. 5. 2022 v 15:32:03 hod. byla žalovanému odeslána zpráva do IB s předmětem „Čerpání úvěru“, prostřednictvím které mu Banka oznámila načerpání úvěru. Žalovaný měl od této doby peněžní prostředky k dispozici na svém běžném účtu. V čl. IV odst. 2 Smlouvy o SÚ se žalovaný zavázal splatit poskytnutý Úvěr dvaceti sedmi měsíčními splátkami. Výše jedné splátky činí 4 446 Kč a je splatná v den, který svým číselným označením v příslušném kalendářním měsíci odpovídá číselnému označení dne čerpání Úvěru, tedy každý osmnáctý den v měsíci. K úplnému splacení Úvěru musí podle čl. IV odst. 1 Smlouvy o SÚ dojít nejpozději do 2 let a 3 měsíců ode dne uzavření Smlouvy o SÚ. Žalovaný je dále dle čl. IV odst. 15 Obchodních podmínek k SÚ povinen udržovat na běžném účtu peněžní prostředky aspoň v takové výši, aby z této Banka mohla využít své právo na základě inkasního příkazu odepsat finanční prostředky sloužící k úhradě jejích pohledávek za klientem vzniklých ze Smlouvy o SÚ či v souvislosti s ní. Smluvní strany se dále dle čl. III odst. 2 Smlouvy o SÚ dohodly, že úroková sazba platná a neměnná po celou dobu trvání Smlouvy o SÚ činí 16,23 % p. a. V čl. V odst. 1 Smlouvy o SÚ bylo sjednáno, že pokud bude Klient v prodlení s plněním svých peněžitých závazku z této smlouvy vůči Bance, je povinen hradit roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Mimo to je žalobkyně na základě tohoto ujednání oprávněna požadovat po klientovi uhrazení smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je v prodlení. Úrok z prodlení a smluvní pokuta z prodlení jsou na základě čl. VIII odst. 1 Obchodních podmínek k SÚ splatné s nejbližší splátkou. Na základě čl. V odst. 2 Smlouvy o SÚ žalobkyně sníží sazbu úroku z úvěru pro část dluhu, se kterým byla žalovaný v prodlení delším než 90 dnů na výši odpovídající roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše zákonného úroku z prodlení v první den tohoto trvalého prodlení žalovaného, tedy den 19. 10. 2023 byla 15,00 % p. a. Příslušenství se dle č. IV odst. 4 Smlouvy o SÚ ke dni jeho splatnosti připočítává k jistině a od prvního dne po této splatnosti se vypočítá z takto zvýšené jistiny. Příslušenství je dle čl. VIII odst. 1 OP k SÚ splatné s nejbližší splátkou nebo vždy ke konci kalendářního měsíce, pokud došlo k vypovězení smlouvy. Banka nicméně ve prospěch spotřebitele neuplatňuje navýšení jistiny zpětně do výše původního úvěrového rámce, tak jak je uvedeno ve výše uvedeném článku Smlouvy o SÚ. Příslušenství se tedy ode dne následujícího po dni splatnosti splátky, v případě vypovězení smlouvy od prvního dne kalendářního měsíce, počítá z aktuální výše jistiny navýšené o úroky z úvěru, úroky z prodlení a smluvní pokuty za předchozí měsíc. Dne 18. 5. 2022 žalovaný čerpal Úvěr v plné výši jednorázovým převodem celé částky z úvěrového účtu na běžný účet. Žalovaný splácel sjednané splátky řádně a včas v období od poskytnutí úvěru do 18. 8. 2023. Z důvodu nedostatku peněžních prostředků na běžném účtu byl žalovaný dne 17. 9. 2023 informován bankou prostřednictvím zprávy v Internetbankingu o nadcházející splátce. Žalovaný i přes tuto výzvu nepřevedl do data splatnosti dostatečnou částku k jejímu uhrazení. V den splatnosti bylo na splátku uhrazeno pouze 288,37 Kč. Taktéž dvě následující splátky, splatné dne 18. 10. 2023 a 18. 11. 2023 byly uhrazeny jen částečně, jak je patrné z přiložených přehledů úhrad. Po dobu prodlení byl podle příslušných ujednání Smlouvy o SÚ účtován úrok z prodlení a smluvní pokuta. Veškeré platby provedené po datu splatnosti jednotlivých splátek byly započítávány nejprve na samotnou jistinu, poté na úrok z úvěru, úrok z prodlení a smluvní pokutu, jak je patrné z přiložené výpočtové tabulky za období od 18. 5. 2022 do 30. 9. 2025. Poslední dvě úhrady žalovaný provedl dne 14. 6. 2024 ve výši 9 999,99 Kč a 13. 11. 2024 ve výši 5 000 Kč. Celkem žalovaný na úvěr uhradil 90 201,33 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě porušoval po