10 C 27/2026-20 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 5 955 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši uvedenými ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalovaný v období od 9. 12. 2024 do 5. 3. 2025 (tj. 87 dnů) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , přestože byl evidován jako jeho vlastník a provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku do garančního fondu pro uvedené vozidlo částku 65 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dne 13. 3. 2025.2. V doplnění žaloby ze dne 8. 1. 2026 (č. l. 10) žalobkyně uvedla, že při zjišťování údajů o vozidle vychází z § 38 odst. 1 až 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle něhož jí Ministerstvo dopravy poskytuje údaje o silničních vozidlech, jejich vlastnících a provozovatelích. Podle právní úpravy se přitom má za to, že provozovatelem vozidla je ten, kdo je jako jeho vlastník zapsán v registru silničních vozidel.3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo a detailní informace k zásilce obsahující výzvu k úhradě zaslané prostřednictvím , právnická osoba, ., učinil skutkový závěr, že žalovaný neměl v období uvedeném v prvním odstavci tohoto odůvodnění sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu, přestože byl v registru silničních vozidel evidován jako jeho vlastník a provozovatel. Žalobkyně ho včas v propadné lhůtě vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a k úhradě náhrady nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč.5. Podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí:(1) Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.(2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.6. Podle § 45 odst. 2 až 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí:(2) Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.(4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.7. Žalobkyně postupem podle § 38 odst. 1 a 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel vozidla, které nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Za této situace bylo povinností žalovaného na výzvu žalobkyně zaplatit: příspěvek za dobu bez pojištění osobního automobilu, který dosáhl výše 5 655 Kč za 87 dnů, po které nebylo vozidlo pojištěno [výše tohoto příspěvku činí 65 Kč za den podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb.], náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.8. Dohromady je tedy žalovaný povinen zaplatit 5 955 Kč (5 655 Kč + 300 Kč).9. Dále má žalobkyně nárok na úroky z prodlení, který vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Soud shrnuje, že žaloba je plně důvodná, proto jí v celém rozsahu vyhověl.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 852 Kč se skládá z následujících položek: zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. odměny advokátky za 3 úkony právní služby v celkové výši 900 Kč, tj. ve výši 300 Kč za každý ze 3 úkonů podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „advokátní tarif“). Těmito úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé. paušální náhrady hotových výdajů advokátky v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (21 % z částky 1 200 Kč, což je součet odměny advokátky ve výši 900 Kč + paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč).12. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, protože žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení příspěvků za dobu bez pojištění vozidla v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, nepojištěného vozidla, nepojištěného období a výše nároku.13. Soud poznamenává, že doplnění žaloby ze dne 8. 1. 2026 (č. l. 10) pro jeho nadbytečnost nelze považovat za účelně vynaložený náklad na uplatňování práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), a proto za dané doplnění žaloby nenáleží náhrada nákladů řízení. K doplnění žaloby nebyla žalobkyně vyzvána a obsah zaslaného doplnění není relevantním informačním doplněním žaloby.