10 C 337/2025-59 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 1. 2025 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným uzavřela dne 30. 12. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 29. 1. 2025 společně s úrokem ve výši 4 500 Kč, který odpovídá úrokové sazbě 1 % denně (365 % ročně). Žalobkyně zmínila, že poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde si žalovaný vybral parametry úvěru a následně vyplnil registrační formulář. Poté žalovaný skrze tyto webové stránky učinil žalobkyni návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Současně se zavázal zaslat tzv. verifikační platu ve výši 1 Kč. Smlouvu podle žalobkyně žalovaný podepsal zadáním unikátního SMS kódu, který mu byl za tímto účelem zaslán. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na svůj závazek z úvěrové smlouvy nic nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nezúčastnil se ani jednání ve věci, ačkoli mu žaloba a předvolání byly zaslány. Žalobkyně ani její zástupce se jednání bez omluvy nezúčastnili.I. Závěr o skutkovém stavu3. Na základě dokazování učinil Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) následující skutkové závěry. Za každým z dílčích skutkových zjištění je kurzívou v závorce uveden důkazní prostředek, na jehož základě soud dané zjištění učinil.4. Žalovaný se u žalobkyně zajímal o získání spotřebitelského úvěru a za tím účelem mu žalobkyně poskytla základní informace o tomto úvěru skrze formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde se uvádí mj. doba trvání úvěru, úrok, roční procentní sazba nákladů (RPSN) a celková částka, kterou bude třeba vrátit (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 16).5. Následně žalobkyně a žalovaný projevili dne 30. 12. 2024 shodnou vůli uzavřít smlouvu o úvěru č. , hodnota, , učinili tak přes internet. Svou vůli uzavřít danou smlouvu žalovaný vyjádřil prostřednictvím vložení jedinečného identifikačního kódu, který mu žalobkyně pro tento účel zaslala. Ve smlouvě o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jí za 30 dní, tj. do 29. 1. 2025, částku 19 500 Kč. Úroková sazba činila 1 % denně (365 % ročně) (smlouva o úvěru na č. l. 17).6. Žalobkyně, ač k tomu byla soudem písemně vyzvána v usnesení ze dne 6. 1. 2026 čj. 10 C 337/2025-14, neuvedla konkrétní tvrzení o tom, zda a případně jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Protože se žalobkyně ani její zástupce bez omluvy nezúčastnili jednání, které se ve věci konalo 10. 3. 2026, připravili se o možnost být na tomto jednání znovu vyzváni k doplnění žalobních tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti a nabídnutí důkazů v daném směru. Soud tak konstatuje, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, zda a jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením posuzované smlouvy o úvěru.7. Jak přitom vyplynulo z výpisů z účtu žalovaného za období od října 2024 do ledna 2025 žalovaný vydával značné částky na hazardní internetové hry. S hazardními on-line hrami lze jednoznačně spojit platby z jeho účtu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které v uvedeném období dosahovaly řádu vyšších jednotek tisíc korun měsíčně. Dále se lze důvodně domnívat, že na hazardní hry z účtu žalovaného chodily i další platby v řádech jednotek až desítek tisíc korun měsíčně a jde o značně velkou řadu plateb v řádu stokorun za platbu, které šly na zahraniční účty (výpisy z účtu žalovaného na č. l. 25 až 53). Z výpisů z účtu žalovaného dále vyplynulo, že v říjnu 2024 přijal čistou mzdu ve výši 25 002 Kč. v listopadu 2024 přijal čistou mzdu ve výši 23 318 Kč, vzal si spotřebitelské půjčky či úvěry v celkové výši nejméně 20 000 Kč a na stávající půjčky či úvěry zaplatil 3 900 Kč. v prosinci 2024 přijal čistou mzdu ve výši 43 410 Kč, vzal si spotřebitelské půjčky či úvěry v celkové výši nejméně 255 210,47 Kč (včetně nyní posuzovaného úvěru) a na stávající půjčky či úvěry zaplatil 90 760 Kč. Před tím, než dne 30. 12. 2024 žalovaný na svůj účet přijal na základě posuzované smlouvy o úvěru 15 000 Kč, obdržel na svůj účet v prosinci 2024 na spotřebitelských úvěrech či půjčkách nejméně 203 091,51 Kč. v lednu 2025 přijal čistou mzdu ve výši 22 500 Kč, vzal si spotřebitelské půjčky či úvěry v celkové výši nejméně 114 047,05 Kč a na stávající půjčky či úvěry zaplatil 32 795,76 Kč.8. Částku 15 000 Kč podle posuzované smlouvy o úvěru žalobkyně v den uzavření smlouvy, tj. 30. 12. 2024, žalovanému vyplatila na jeho účet (potvrzení o provedené platbě na č. l. 18; výpis z účtu na č. l. 43 verte). Žalovaný však na svůj závazek ze smlouvy o úvěru nic nezaplatil (negativní skutkové tvrzení žalobkyně). K platbě žalovaného nepřiměla ani předžalobní výzva ze dne 28. 8. 2025 (předžalobní výzva na č. l. 19), kterou mu žalobkyně zaslala (potvrzení o podání doporučené zásilky na č. l. 20).II. Právní posouzení9. Soud vyhodnotil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na kterou dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Žalobkyně porušila svou povinnost podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Jednak přes výzvu soudu neunesla své břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně toho, že úvěruschopnost žalovaného jakkoli zkoumala. Jednak žalovaný nebyl objektivně v době uzavření posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopný, neboť nepřiměřeně vysoké částky utrácel za hazardní on-line hry a před uzavřením nyní posuzované smlouvy o úvěru si vzal spotřebitelské úvěry zcela nepřiměřené jeho výdělkovým poměrům. Jen v prosinci 2024 na spotřebitelských úvěrech přijal částku 255 210,47 Kč (z toho 203 091,51 Kč před uzavřením nyní posuzované smlouvy o úvěru), i když se jeho čistá mzda pohybovala od 22 500 Kč do 43 410 Kč (blíže viz bod 7. výše), což by žalobkyně mohla zjistit, pokud by řádně zkoumala jeho úvěruschopnost.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Posuzovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením této smlouvy. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru má žalobkyně právo toliko na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč. Na jiné plnění ze smlouvy (včetně požadovaného smluvního úroku) právo nemá.14. Žalobkyně nemá právo ani na úrok z prodlení, protože splatnost jistiny nastane podle § 87 odst. 1 zákona spotřebitelském úvěru až na základě tohoto rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, jeho bod 20.). Žalovaný tudíž v době rozhodování soudu není v prodlení s úhradou svého peněžitého závazku.15. Žalovaný v řízení zůstal zcela pasivní. Netvrdil, natož aby prokázal, že není v jeho možnostech jistinu ve výši 15 000 Kč vrátit najednou. Soud proto rozhodl, že žalovaný je částku 15 000 Kč povinen zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, což je podle náhledu soudu lhůta k zaplacení takové částky dostatečná.III. Náklady řízení16. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 3 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.17. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro