5 C 54/2026-22 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobu podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 18. 1. 2026 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhá po žalovaném zaplacení částky 11 553 Kč s úroky z prodlení v zákonné výši uvedenými ve výroku rozsudku z titulu nezaplaceného příspěvku podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalovaný v období od 21. 6. 2024 do 19. 10. 2024 (121 dnů) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu s objemem válců nad 2 500 cm³ u vozidla RZ , SPZ, , VIN vozidla , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, , přestože byl evidován jako jeho vlastník a provozovatel. Za každý den trvání nepojištění činí výše příspěvku pro uvedené vozidlo částku 93 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek ve výši 300 Kč spojený s mimosoudním uplatněním příspěvku. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dne 24. 10. 2025, žalovaný ani poté dlužnou částku nezaplatil. Celkově žádá částku 11 553 Kč (za 121 dní po 93 Kč částku 11 253 Kč, za poplatek 300 Kč).2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.3. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní, zejména výzvy k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo a informace k zásilce obsahující výzvu k úhradě učinil skutkový závěr, že žalovaný neměl v období uvedeném v prvním odstavci tohoto odůvodnění sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu, přestože byl v registru silničních vozidel evidován jako jeho vlastník a provozovatel. Žalobkyně ho včas v propadné lhůtě vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu a k úhradě náhrady nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč.4. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle odst. (1) Provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. (2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.5. Podle § 45 odst. 2 až 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle odst. (2) Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.6. Žalobkyně postupem podle § 38 odst. 1 a 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel vozidla, které nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Za této situace bylo povinností žalovaného na výzvu žalobkyně zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění osobního automobilu, ve výši 11 253 Kč (za 121 dnů, po které nebylo vozidlo pojištěno, po 93 Kč za den) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit 11 553 Kč. Dále má žalobkyně nárok na úroky z prodlení, který vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud závěrem shrnuje, že žaloba je plně důvodná, a proto jí v celém rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnější žalobkyně má v poměrné výši při zohlednění úspěchu a neúspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Pro stanovení úspěchu je však nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství. Úspěch žalobkyně tedy činí 72 %, neúspěch 28 %, po odečtení neúspěchu od úspěchu tak činí nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení ve výši 44 %. Náklady řízení žalobkyně se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby v celkové výši 1 200 Kč, tj. ve výši 400 Kč za každý ze 3 úkonů podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „advokátní tarif“). Těmito úkony právní služby byly 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem a 3) žaloba, jakožto návrh ve věci samé. Advokát má rovněž právo na paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč, tj. ve výši 100 Kč spojené s každým ze 3 poskytnutých úkonů právní služby podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Z celkové částky 1500 Kč má advokát má právo i náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, neboť prokázal, že je plátcem této daně. Celkové náklady advokáta tak činí 1 815 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady řízení celkem 2 615 Kč. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, protože žalobkyně uplatňuje obdobné žaloby v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, konkretizace předmětu řízení a výše nároku.8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.