9 C 1/2026-17 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výrocích tohoto rozsudku způsobem tam uvedeným. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný mají ve svém podílovém spoluvlastnictví (každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/2 celku) nemovitosti v kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , a to: jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – byt, vymezenou podle byt.z. v domě č.p. , Anonymizováno, , postaveném na st. parc. č. , hodnota, , s podílem o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, celku na společných částech domu a pozemku, jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, - byt, postaveném na st. parc. č. , hodnota, , s podílem o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, celku na společných částech domu a pozemku, jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – garáž, byt, vymezenou podle byt.z. v domě č.p. , Anonymizováno, , postaveném na st. parc. č. , hodnota, , s podílem o velikosti id. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, celku na společných částech domu a pozemku. Uvedené jednotky jsou zapsány v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro kat. území a obec , adresa, , spoluvlastnické podíly příslušející k jednotlivým bytovým jednotkám pak na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, (dále jen „nemovitosti“).2. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný shora uvedené nemovitosti nabyli v roce 2010, kdy byli ve vzájemném partnerském vztahu. Za účelem úhrady kupní ceny jim byl , právnická osoba, , Anonymizováno, a.s. (nyní , právnická osoba, . poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, který byl zajištěn zástavním právem smluvním, váznoucím v současné době na shora uvedených nemovitostech. Žalobkyně i žalovaný ve vzájemné dohodě hradili náklady spojené s vlastnictvím uvedených nemovitostí, včetně splátek úvěru. Po skončení partnerského vztahu došlo k podstatnému zhoršení vzájemných vztahů a komunikace ohledně záležitostí spojených s vlastnictvím uvedených nemovitostí. Účastníci začali každý užívat jednu bytovou jednotku, a to žalobkyně jednotku č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalobce pak jednotku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ve společné užívání zůstala jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – garáž. Žalobkyně z jejích výlučných prostředků hradila např. pořízení společného kotle a od srpna 2025 hradí výlučně též splátky úvěru. V současné době spolu žalobkyně a žalobce nekomunikují, žalovaný žalobkyni neumožňuje přístup do jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (garáž). Žalobkyně se opakovaně pokoušela se žalovaným tuto situaci řešit tak, že by každý z nich nabyl do svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku, kterou v současné době užívá, a aby žalovaný žalobkyni zpřístupnil či nabyl do svého výlučného jednotku č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný však na žádnou z těchto nabídek a výzev k řešení nereagoval. Ze shora uvedeného je patrné, že další trvání podílového spoluvlastnictví k uvedeným nemovitostem není možné a žalobkyně již v něm nechce setrvávat. Žalobkyně se opakovaně snažila o vyřešení celé situace prostřednictvím dohody se žalovaným, avšak bezvýsledně. Podle §1143 obč. zák. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Jednotky zapsané na LV č. , hodnota, jsou ze své podstaty nedělitelné a co se týče jednotek č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, je dle názoru žalobkyně nejlepším řešením, aby každá z nich byla přikázána do vlastnictví tomu, kdo ji v současné době užívá. Co se týče jednotky č., Anonymizováno, /, Anonymizováno, , o její nabytí nemá žalobkyně zájem a navrhuje proto, aby ji buď nabyl do svého vlastnictví žalovaný, pokud o ni bude mít zájem, případně aby byla prodána v dražbě a výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky. Obě bytové jednotky mají stejnou výměru a jsou v zásadě totožné, proto jejich hodnoty považuje žalobkyně za totožné.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Výpis z katastru nemovitostí prokazuje, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí uvedených ve výroku I., a to v rozsahu každý jednou polovinou. Žalobkyně se snažila se žalovaným na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodnout, a to prostřednictvím své právní zástupkyně. Výzva ze dne 9. 10. 2025 vůči žalovanému však zůstala bez odezvy.5. Skutkovým závěrem soudu je, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí. Každý z účastníků užívá jednu bytovou jednotku, které jsou stejné. Žalovaný užívá garáž. Žalobkyně nechce dále s žalovaným setrvat ve spoluvlastnictví, ale i přes snahu žalobkyně se účastníci na způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli.6. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Předmětem tohoto řízení jsou bytové jednotky, které nelze rozdělit. Proto soud postupuje podle § 1147 občanského zákoníku, podle něhož Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Vzhledem ke skutečnosti, že každý z účastníků obývá jednu bytovou jednotku a tyto bytové jednotky jsou stejné, přikázal soud každému z účastníků jednu bytovou jednotku. Jsou-li tyto bytové jednotky stejné, mají i stejnou hodnotu, a tak se každému z účastníků dostává nemovitost ve stejné ceně a nejsou si proto povinni zaplatit si vzájemně na vypořádání ničeho. Pokud bytovou jednotku vymezenou jako garáž nechce žádný z účastníků (žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani tak, že chce garáž nabýt do svého vlastnictví), rozhodnul soud tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku, a nařizuje prodej jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen rovným dílem mezi žalobkyni a žalovaného.7. Protože má žalobkyně ve věci plný úspěch, náleží jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení představující odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 32 400 Kč se sazbou mimosmluvní odměny za 1 úkon podle § 7 bod 5, § 8 odst. 5) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 8 100 Kč – vycházeno z ceny jednotky 131/3 po odečtení podílu žalobkyně, tedy z částky 175 000 Kč (doloženo odborným vyjádřením o ceně za čtyři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, první porada; 2. předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé; 3. sepis a podání žaloby; 4. účast při jednání soudu dne 30. 4. 2026; paušální náhrada nákladů 1 800 Kč za 4 úkony právní služby po 450 Kč Zaplacený soudní poplatek 7 000. Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 41 200 Kč.Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.