14 C 3/2020-57 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 50 296,06 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 29. 10.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovaný v jeho prospěch bezúčelný spotřebitelský úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit smluvně dohodnutý úrok ve výši 111,33 % p.a., a to 30 měsíčními splátkami ve výši 2 992 Kč. Dle smluvím podmínek je žalobce oprávněn při prodlení s jakoukoli úhradou pravidelné měsíční splátky účtovat poplatek za každou upomínku ve výši 450 Kč a zároveň požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s placením úvěru, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 11. 3. 2019. Po zesplatnění úvěru žalovaný ničeho neuhradil a k tomuto okamžiku dluží žalobci částku 50 296,06 Kč. Zůstatek jistiny činí 30 000 Kč. Dlužné úroky činí 11 877,06 Kč. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 499 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1 350 Kč, tj. za odeslání 3 upomínek. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou ke dni 16. 10. 2019 vypočetl v částce 6 570Kč žalovaný neuhradil dlužnou pohledávku ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne 20. 6.2019. 2. V průběhu řízení soud zjistil, že v trestním příkazu zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl obžalovaný [celé jméno žalovaného] odsouzen za přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 a odst 4 tr. zákona a byla mu uložena povinnost uhradit poškozené [právnická osoba] a.s. škodu ve výši 30 000 Kč Trestní příkaz nabyl 22. 4. 2021. Z tohoto důvodu soud usnesením ze dne 15. 6. 2021 v tomto rozsahu řízení zastavil pro překážku věci rozsouzené. 3. Soud dále při ústním jednání dne 8. 7. 2021 upozornil žalobce, že s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR považuje sjednaný úrok ve výši 111,33 % ročně za nepřiměřený. Žalobce poté svůj nárok přehodnotil a přepočítal smluvní úrok pouze ve výši trojnásobku průměrné sazby evidované v databázi ARAD vedené ze strany ČNB. V říjnu 2018 činil průměrný úrok u nových spotřebitelských úvěrů 8 44 % ročně a trojnásobek činí 25,32 % ročně. Žalobce tedy nadále požaduje na úroku částku 2 726,24 Kč odpovídající úroku ve výši 25,32 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 11. 2018 do 11. 3. 2019. Zároveň vzal zpět nárok na úhradu zbývající částky uplatněného úroku ve výši 9 150,82 Kč. V tomto rozsahu soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., a to usnesením ze dne 18. 8. 2021. 4. Žalovaný se k nařízeným ústním jednáním bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Všechna předvolání mu byla řádně doručena. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne 29.10.2018, potvrzení o čerpání úvěru, upomínkami, oznámením o zesplatnění úvěru, výpočtem smluvní pokuty, předžalobní výzvou ze dne 20.6.2019. 7. V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobcem platné ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000. Žalovaný nesplnil povinnost k vrácení úvěru ve sjednané lhůtě a do dne podání žaloby neposkytl žádné plnění. Jak je shora uvedeno o povinnosti k úhradě jistiny úvěru již bylo rozhodnuto ve shora uvedeném trestním řízení. Soud se tedy zabýval nejprve nárokem na úhradu úroku z půjčky. Jak je shora uvedeno, žalobce přehodnotil svůj nárok a nově vypočtená úroková sazba 25,32 je sazbou přiměřenou. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k zaplacení úroku v kapitalizované výši 2 726,24 Kč. Dále soud dospěl k závěru, že účastníci se ve smlouvě dohodli o smluvní pokutě v souladu s § 2048 a následujícími OZ. Žalobce uplatnil nárok na smluvní pokutu ve výši 6 750 Kč, počítané z jistiny úvěru ve sjednané výši 0,1 % ročně, dále uplatnil smluvní pokutu 499 Kč za prodlení s 1 splátkou. Pokud žalobce požadoval úhradu částky 1 350 Kč za náklady spojené s písemnými výzvami (3 x 450 Kč), tak soud dospěl k závěru, že plnění nesporně převyšuje obvyklé náklady na poštovné a vyhotovení výzvy. Z tohoto důvodu soud posoudil toto plnění jako další smluvní pokutu. Celková výše smluvní pokuty činí 8 599 Kč a stále se jedná o částku, která nepřesahuje limit dle § 122 zák. o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu soud vyhověl i nároku na úhradu smluvní pokuty. O úhradě zákonného úroku z prodlení z jistiny 30 000 Kč soud rozhodl dle § 1970 OZ s tím, že sazba úroku byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb. Soud si ověřil, že trestním příkazem bylo rozhodnuto pouze o úhradě jistiny bez příslušenství. V tomto řízení je nesporně prokázáno, že žalovaný jistinu 30 000 Kč neuhradil a nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení je důvodný. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. o.s.ř. 2, tedy dle úspěchu ve věci účastníků a dle § 146 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil nárok již v trestním řízení a byl přisouzený ve výši 30 000 Kč a nárok ve výši 9 150,82 Kč vzal zpět, je nesporné procesní zavinění za zastavení řízení na straně žalobce a z tohoto důvodu nelze jeho procesní úspěch hodnotit jako vyšší než procesní úspěch žalovaného. Z těchto důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.