14 C 444/2020-15 — Okresní soud v České Lípě

Vzhledem k tomu, že dle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 228 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně (věřitel) uzavřela s žalovaným (dlužníkem) dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 5 000 Kč za poplatek 1 113 Kč. Dlužník byl povinen věřiteli splatit úvěr včetně poplatku do 12. 12. 2019. Pro neplnění smluvních podmínek byl věřitel oprávněn vyúčtovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 5 000 Kč za období od 13. 12. 2019 do 22. 7. 2020, když tato smluvní pokuta byla sjednána smlouvou účastníků pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu. Žalovaný je dále povinen hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, zástupkyně žalobkyně se z jednání omluvila, soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101,odst.3 o.s.ř.) Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalobce ke svým tvrzením předložil smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpisy z účtu o poukázání částky 5 000 Kč na účet označený žalovaným a přehled údajů o předmětném úvěru. Ze zjištění učiněných z uvedených listin dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány také zákonné úroky z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky den následující po sjednané splatnosti úvěru. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č.351/2013 Sb. Důvodným je i požadavek žalobce na přiznání smluvní pokuty, která byla sjednána v článku IX., bod 1. odstavec a) smlouvy účastníků (ve výši 0,1% denně z dlužné částky) a která je žalobcem požadována za období od od 13. 12. 2019 do 22. 7. 2020. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 228 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.