14 C 451/2020-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 3 170 Kč Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný prostřednictvím klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru, žalobce s ním uzavřel dne 2. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] taktéž prostřednictvím klientské sekce, tak že žalovaný odsouhlasil její znění a smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Bylo sjednáno poskytnutí úvěru v částce 2 000 Kč, žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 30. 1. 2020 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 742 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ve stanovené době nesplatil. Žalobci kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a poplatku vznikl i nárok na úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, od 31. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 000 Kč od 31. 1. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 428 Kč Smluvní pokutu žalobkyně s odkazem na zákon o spotřebitelském úvěru žádá do výše poloviny jistiny. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 2. Žalovaný, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř.. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to smlouvou o úvěru ze dne 2. 1. 2020, výpisem z účtu žalobce, fotografií občanského průkazu žalovaného, předžalobní upomínkou ze dne 20. 8. 2020. 5. Shora uvedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobce odeslal na účet žalovaného částku 2 000 Kč. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., tj. že se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a že se žalovaný jako úvěrovaný zavázal peněžní prostředky a další ujednané položky (poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu) vrátit žalobkyni. Předložený text smlouvy o úvěru sice obsahuje způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu, ve vztahu k tvrzení o založení účtu klienta na webových stránkách [webová adresa] není doložení ničeho. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na daný účet. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl skutečně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předložena soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně. Nejsou předloženy žádné důkazy k tomu, co fakticky žalovaný akceptoval, text předložené smlouvy není žádným způsobem podepsán. Chybí zde také garance nezměnitelnosti tvrzené elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu smlouvy žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy. Předložený text smlouvy o úvěru však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, chybí cokoliv, co by dostatečně potvrzovalo, že se žalovaný s textem smlouvy seznámil a tento konkrétní text smlouvy/návrh pak skutečně jako úvěrovaný akceptoval. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit částečně jako důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 2 000 Kč, jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 2 000 Kč včetně úroku z prodlení částečně již vyčísleného, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.) Ve zbývající části co do poplatku za poskytnutí úvěru a co požadované smluvní pokuty soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno smluvní ujednání, které by žalovaného zavazovalo k jejich úhradě. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, Žalobce byl úspěšný v rozsahu 63 % a po započtení procesního úspěchu žalovaného v rozsahu 37 % má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 170 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b a.t., protože ze své úřední činnosti je mu známo, že žalobce podává obdobné žaloby k vymáhání obdobného plnění z úvěrových smluv, kde mění pouze údaje o žalovaných, uzavřených smlouvách a výpočtu dluhu